Rabin, bin Ládin – ale také Němcov nebo Navalnyj. Cyklus Politické vraždy připomene další oběti velkých dějin. Atentát jako řešení politického problému? Ano: Už mnohokrát se kriminální čin, jakým je promyšlená vražda, stal zásadním politickým hybatelem.
Kromě ruských případů připomenou Politické vraždy na Českém rozhlasu Plus také 4. listopad 1995, kdy židovský extremista Jigal Amir zastřelil v Tel Avivu předsedu izraelské vlády Jicchaka Rabina.
Ten je dodnes vnímán jako symbol izraelsko-palestinského mírového procesu. V roce 1993 podepsal mírové dohody s Palestinci, za což získal – stejně jako palestinský vůdce Jásir Arafat a tehdejší izraelský ministr zahraničí Šimon Peres –, Nobelovu cenu za mír.
Čtěte také
Samostatný pořad bude věnovaný i zabití Usámy bin Ládina. Zakladatel teroristické sítě Al-Káida se po útocích z 11. září 2001 a invazi do Afghánistánu téměř deset let skrýval.
Saúdskoarabského „krále teroru“ vinili z řady útoků po celém světě od roku 1998 a stejně dlouho se jej pokoušely najít západní bezpečnostní složky.
54letý bin Ládin byl zabit 2. května 2011 při akci amerického komanda v Abbottábádu poblíž Islámábádu. Kromě 11. září stál za útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998, atentátem na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 či sérií pumových útoků v Madridu v březnu 2004.
Seriál Politické vraždy odvysílá Český rozhlas Plus během říjnových sobot v rámci cyklu Historie Plus v premiéře v 17.30 hodin a v repríze v neděli v 9.30 hodin.
Ve všedních dnech – vždy ve čtvrtek a pátek po 21. hodině –, připomeneme další zajímavé případy prostřednictvím archivních pořadů. Dozvíte se o pozadí úmrtí Štěpána Bandery, Jana Masaryka, Symona Petljury, Imreho Nagye, Andreje Vlasova, Benita Mussoliniho a dalších.
Politické vraždy I
Proč musel zemřít americký prezident John F. Kennedy? Přežil by reverend, a jeden z nejvýznamnějších vůdců Afroamerického hnutí za lidská práva, Martin L. King, kdyby se ubytoval v jiném hotelu? A proč egyptsko-izraelská mírová smlouva vadila armádě tolik, že spáchala atentát na prezidenta Anvara as-Sádáta?
Čtěte také
Věděli strůjci atentátu na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este, co způsobí? Proč nepsal spisovatel a novinář Karel Poláček o útoku na ministra financí Aloise Rašína, když byl jen pár metrů od atentátu? Z jakého důvodu přišli o život němečtí komunisté Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová? A byl, nebo nebyl otrávený ruský spisovatel a revolucionář Maxim Gorkij?
Proč Hitler při Noci dlouhých nožů obětoval svého přítele Ernsta Röhma? Proč sovětským komunistům stálo za to poslat zabijáky do Mexika, aby zlikvidovali Lva Trockého. Proč se nevyplatilo protektorátnímu novináři Lažnovskému jíst chlebíčky při audienci u ministerského předsedy Aloise Eliáše? A jak dlouho museli kariérní komunističtí pohlaváři čekat u umírajícího Stalina, aby měli jistotu?
Příběhy lidí, politiků a událostí, které chtěly změnit běh dějin násilím, budeme vyprávět do 9. prosince každou sobotu po 16.30, ve všední den po 21. hodině na Plusu:
4. listopadu 16:33 – Dietrich Bonhoeffer
6. listopadu 21:05 – Arcivévoda František Ferdinand d´Este
7. listopadu 21:05 – Ministr financí Alois Rašín
8. listopadu 21:05 – Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová
9. listopadu 21:05 – Maxim Gorkij
10. listopadu 21:05 – Sergej Kirov
11. listopadu 16:33 – Witold Pilecki
13. listopadu 21:05 – Atentát na Vladimira Iljiče Lenina
14. listopadu 21:05 – Lev Davidovič Trockij
16. listopadu 21:05 – Lavrentij Pavlovič Berija
17. listopadu 21:05 – Noc dlouhých nožů aneb Proč zrovna Röhm?
18. listopadu 16:33 – Liou Šao-čchi
20. listopadu 21:05 – Od atentátu na Hitlera k agónii říše
21. listopadu 21:05 – Karel Lažnovský a případ generála Eliáše
22. listopadu 21:05 – Bohumil Laušman
23. listopadu 21:05 – Mahátma Gándhí
24. listopadu 21:05 – Aldo Moro
25. listopadu 16:33 – Martin Luther King, Jr.
27. listopadu 21:05 – Engelbert Dolfuss
28. listopadu 21:05 – Alexandr Karadjordjevič a Louis Barthou
2. prosince 16:33 – Muhammad Anvar as-Sádát
9. prosince 16:33 – John Fitzgerald Kennedy
Nejnovější články
-
Politické vraždy: Symbol maďarské revoluce 50. let Imre Nagy skončil na popravišti
Maďarský premiér Imre Nagy se pokoušel o demokratizaci komunistického režimu. Ta ale skončila v roce 1956 tvrdým zásahem Sovětského svazu, což také znamenalo jeho pád.
-
Právník Sergej Magnitskij a lídr opozice Alexej Navalnyj. Je smrt ve vězení zvláštní ruská tradice?
Pobyt a dokonce i smrt ve věznicích či koncentračních táborech má v Rusku tradici. Pro politické odpůrce, umělce či občanské aktivisty – za cara, komunistů i v současnosti.
-
Politické vraždy: Smrt Jana Masaryka je i po letech obestřena tajemstvím
Syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk se během 2. světové války stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal ve dvou vládách.
-
Politické vraždy: Benito Mussolini. Oportunista, kterého k moci vynesl chaos
Koncem dubna uplynulo 75 let od smrti italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Dobrý důvod, proč si připomenout jeho osobnost i to, jak se dostal k moci.
-
Anna Politkovská a Boris Němcov kritizovali Putina. Zastřelili je, vražda se nikdy nevyšetřila
Dvě z nejvýznamnějších osobností ruské protiputinovské opozice byly zastřeleny. Novinářka Anna Politkovská v roce 2006 a politik Boris Němcov v roce 2015.
-
Politické vraždy: Smrt generála Vlasova a nezdařený atentát na Hitlera
V srpnu 1946 byl v Moskvě za vlastizradu popravený ruský generál Andrej Vlasov, který patří mezi nejrozporuplnější postavy 2. světové války.