Historie

Atmosféra ledna 1969 je pro dnešního nepamětníka poměrně těžko představitelná. Něco napoví dobové fotografie a především to, co se linulo z rozhlasových přijímačů...

Před sto lety, 15. ledna 1919, byla v Berlíně zavražděna Rosa Luxemburgová, respektovaná teoretička marxistické politické ekonomie a významná levicová aktivistka.

16. leden roku 1969 je dnem, kdy se zapálil Jan Palach. Umírá po třech dnech a celá společnost je otřesena. 

Sbírka Paměť národa, ze které vznikají dokumenty Příběhy 20. století, obsahuje přes 7 tisíc vyzpovídaných osobností, přes 70 tisíc fotografií a množství životopisů.

V posledním říjnovém týdnu 2016 k nám přicestoval do té doby veřejnosti téměř neznámý Jiří Brady. Za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem utekl.

Vídeň byla hlavním městem monarchie, tudíž se právě tam zcela přirozeně stěhovali lidé z celého státu. Za prací, za studiem, za kariérou. Stejně tak přicházeli i Češi...

Smrt Jana Palacha byla už mnohokrát popsána a stala se i námětem pro knihy, filmy nebo divadelní hry. Co ale víme o atmosféře dnů, které Palachově smrti předcházely?

Jméno nadějné spisovatelky Milady Součkové už u nás dnes zná jen málokdo. Kromě knih po ní zbylo jen několik osobních dokladů a posledních dopisů...

„Ten, který se ohlíží zpět.“ „Intelektuál v politice.“ „Věčný váhavec.“ Tyto a další nálepky provázejí politický život Petra Pitharta. Co je na nich pravdy?