Historie

Dne 11. října 2026 ve věku 79 let zemřel český herec a dabér Jiří Štěpnička. Před čtyřmi lety vyprávěl pro Paměť národa svůj příběh. Popsal dramatickou událost z roku 1951.

Dědeček a vnučka. Uznávaný muzikant a mladá aspirující novinářka. Dvě generace, dva světy a dva zcela odlišné pohledy na současnou geopolitickou situaci. 

Může to znít jako nadsázka. Nezávislý stát Čechů a Slováků přece dojednal Tomáš Garrigue Masaryk a jeho spolupracovníci, především Edvard Beneš. Nebo ne?

V Československu byl okresním soudcem – v emigraci v USA se stal univerzitním profesorem politických věd a úspěšným spisovatelem: Ota Ulč. 

Poslední tři měsíce roku 1956 byly hektické: v říjnu se nespokojenost Maďarů s vládou proměnila v protikomunistické povstání. Sousední socialistické země musely reagovat. 

Přátelský člověk, bez předsudků, otevřený jakékoliv diskuzi, a také tvrdohlavý muž, který si pevně stojí za svými názory – tak o Janu Litomiském mluví přátelé a známí. 

Jak bylo možné, že tak primitivní ideologie, jako byla ta nacistická, zaujala a nakonec i ovládla naprostou většinu německého národa? Nad tím zamýšlí Libor Dvořák.

Údajně až stovky tisíc lidí z celého světa zažily prý únos mimozemšťany. Příběhů je tedy řada, ale jen jeden je ikonický: ten, který měli prožít Betty a Barney Hillovi. 

Jaká byla pro USA léta prezidenta Jamese Cartera? A kdy byla promarněna šance na pokojné soužití Čechů a Němců v meziválečné republice? Témata pro reprízy v Návratech časem