Emil Hácha. Prezident, který se do úřadu netěšil
„Jsme v situaci člověka zavřeného beze zbraně v jedné místnosti se šílencem, který je po zuby ozbrojen. Musí se mu přikyvovat a dávat zapravdu, aby se blázen nerozzuřil a nevrhl se na něho. Přitom se stále dívá ke dveřím a čeká, kdy mu zvenčí přijde pomoc.“
Tak popsal protektorátní prezident Emil Hácha poměry v okupovaných českých zemích. V povědomí byl zapsán jako kolaborant, který šel okupantům na ruku. Jeho situace byla ale komplikovanější.
Čtěte také
Narodil se v roce 1872 v Trhových Svinech, vystudoval právnickou fakultu a celý život se živil jako právník. Výborně se orientoval v anglosaském a také mezinárodním právu. Měl i umělecké ambice: psal básně a s bratrem Theodorem přeložil Tři muže ve člunu od Jeroma Klapky Jeroma.
Zajímal se o výtvarné umění, literaturu, byl členem Akademie věd a České učené společnosti. Na konci své profesní kariéry byl předsedou Nejvyššího správního soudu. Když se po Mnichovské dohodě hledal kandidát na prezidenta okleštěné země, padla volba právě na Háchu.
Jako nadstranický, vážený muž, který stál v čele respektované instituce, vyznal se v mezinárodním právu a zároveň nikomu nevadil, se zdál být ideálním kandidátem. Hácha se zprvu bránil, ale nakonec přijal a 30. listopadu 1938 byl zvolen do funkce prezidenta.
Všechny naše kroky...
Málokdo si připouštěl, že „druhá republika“, v jejímž čele Hácha stál, bude mít tak krátké trvání a že zemi čeká šest let s tím výše zmíněným „šílencem v jednom pokoji“.
V archivu Českého rozhlasu se z protektorátního období zachovala řada Háchových projevů. Apeluje v nich na český národ, aby byl pokojný a neodbojný. Vysvětluje, že lepší je být ohnutý, než mrtvý. Zároveň je ale dobré vědět, že v prvních letech protektorátu se prezident Hácha snažil chránit ty, kteří se rozhodli nebýt pasivní a okupační moci se postavit.
Přimlouval se za studenty zatčené během protirežimních demonstrací na podzim 1939, věděl o mnohé odbojové činnosti, byl v kontaktu s exilem, bránil germanizaci českých zemí, odmítl složit slib věrnosti Adolfu Hitlerovi. Jak řekl ve vánočním projevu v roce 1940: „Všechny naše kroky musí vésti láska k národu a jeho štěstí.“
Čtěte také
Po nástupu Reinharda Heydricha, zatčení předsedy vlády Aloise Eliáše a zejména po vypuknutí represálií za Heydrichovu smrt, Hácha na veškerý, byť symbolický odpor rezignoval. Měl četné zdravotní potíže a také se začala hlásit stařecká senilita.
Stáhnul se do ústraní a veřejně vystupoval jen zřídka. O Háchově špatném stavu svědčí i jeho rozhlasové projevy. V roce 1943 už nebyl schopen souvisle přečíst vánoční poselství. V archivu je dochovaný záznam, pořízený během natáčení tohoto projevu. Hácha musí věty stále opakovat, je slyšet rady redaktorů a jeho spolupracovníků, jak má číst.
Emil Hácha zemřel 27. června 1945. Poválečný soud s kolaboranty uznal, že od roku 1943 už za své činy nebyl odpovědný.
Související
-
Cesta Gustáva Husáka od reformátora k normalizátorovi
Rok 1968 výrazně poznamenal životy mnoha československých politiků. Klíčový byl i pro Gustáva Husáka...
-
Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa. Obnovu státu zaplatil svým zdravím
Druhý československý prezident, čtvrtý předseda vlády, první ministr zahraničí – Edvard Beneš (1884-1948). V jeho kariéře se odrážely události dějin poloviny 20. století.
-
Jan Masaryk byl tragickou postavou února 1948. Jeho smrt není...
„Příliš pozdě si uvědomil, že nemůže hledět dvěma různými směry zároveň,“ napsal v tajné depeši o situaci v Československu v dubnu 1948 americký velvyslanec Laurenc...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.