Buď připraven k udání! Miloš Doležal vypráví příběhy bezmoci a bezpráví z 50. let
Sebevražda ztýraného skláře. Příběh zamilovaných estébáků v kulisách babické kauzy. Věznení, naděje, přátelství a propuštění básníka Jana Zahraníčka. Vražda zemědělce ve vězení, smrt statkáře při osvobozování. Zatčení faráře kvůli pionýrskémnu šátku. Spisovatel Miloš Doležal se ve svých dokumentárních povídkách Buď připraven k udání noří do 50. let minulého století v Československu a popisuje osudy opravdových hrdinů i příslušníků Státní bezpečnosti.
Miloš Doležal (nar. 1970) vynáší ve čtvrtém díle svého knižního dokumentárního cyklu na světlo i negativní figury, které se zle podepsaly na životech jiných lidí nebo je úplně zničily. Ani to by ale podle autora nemělo být zapomenuto.
Proto navštívil místa, která uchovávají paměť událostí, osudová místa. A jak říká, „větřil“ tam, vyptával se svědků, bedlivě si prohlížel staré zažloutlé fotografie. Pátral i v archivech a snažil se v nich objevit další detaily. Rekonstruoval události a pokoušel se vycítit a pochopit jejich smysl. Jedny obdivoval a druhé odsoudil.
Čtěte také
Výsledek svého bádání vydal v knize Buď připraven k udání, kterou nyní můžete poslouchat jako Radioknihu.
Začíná příběhem skláře Čeňka Františka Císaře, proti kterému se postavili vlastní zaměstnanci. V další kapitole přibližuje vzplanutí příslušníka Státní bezpečnosti Bohuslava Růžičky, který se podílel na procesu s Josefem Toufarem i sedláky v babické kauze, ke kolegyni Marii Skočdopolové. A v povídce nazvané R jako Rudá Růžičky Rána je cítit silně ironický tón.
Oproti tomu vězeňský dozorce Václav Sisel může dojít uznání, neboť zachránil básně Jana Zahradníčka. K jeho příběhu se Doležal vrací i v pozdějších kapitolách, když přibližuje okolnosti jeho propuštění z dlouhého vězení a brzkou smrt. Od Zahradníčkova narození letos uplynulo 120 let a od jeho předčasné smrti 65 let.
Čtěte také
Další Doležalova povídka konfrontuje příběh soukromého zemědělce Václava Průši a příběh jeho vraha Jána Blahúta. Smrtí končí také příběh manželů Vašíčkových z Opatova na Vysočině.
Poslední text svědčí o tom, jak faráři Václavu Němcovi vyhrožovali: „Sklapni, flanďáku, nebo dopadneš jako ten z Číhoště!“
Ostatně i číhošťskému farářovi se Miloš Doležal (nar. 1970) věnoval, a to v knize Jako bychom dnes umřít měli. Napsal také příběh udavače českých parašutistů Čurda z Hlíny a v knize 1945: Léto běsů zachytil dramatický konec války.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
