Bratr herce Moučky byl brutální vyšetřovatel StB. „Hluboce se za něj styděl,“ říká historik
Herec Jaroslav Moučka patřil k těm, jejichž tvář i hlas lidé snadno rozpoznávali. Desítky divadelních, filmových a televizních rolí přispěly k jeho popularitě. Postava okresního komunistického tajemníka Pláteníka v televizním seriálu Okres na severu byla nepřehlédnutelná. Málokdo ale věděl, že jeho jen o rok starší bratr Milan je postavou, která si svou brutalitou vskutku nezadala s postavami z nejtemnějších thrillerů.
Stal se symbolem zrůdných vyšetřovacích metod Státní bezpečnosti v 50. letech, a také pomyslným vykřičníkem, jak se demokratický stát nedokázal s podobnými případy spravedlivě a odpovědně vyrovnat.
Začátek kariéry v Jihlavě
Oba bratři Moučkové se narodili ve Studené na Jindřichohradecku počátkem 20. let minulého století. Pocházeli ze skromných poměrů, starší Milan se vyučil truhlářem a za okupace byl vězněn za šíření komunistických tiskovin.
Hned po válce se stal členem komunistické strany a začal působit v tehdejším Sboru národní bezpečnosti. Nejprve v Jihlavě – kde začal svou profesionální hereckou dráhu v tamním Horáckém divadle i jeho bratr Jaroslav, poté jeho kariéra strmě pokračoval.
„Zastával významnější a významnější pozice nejprve v oblasti okresů, pak působil v nechvalně proslulé uherskohradišťské věznici a od října 1949 je v Praze v ruzyňské věznici,“ říká host pořadu historik Jan Kalous a dodává: „Patřil k hlavním vyšetřovatelům Státní bezpečnosti, kteří vytvářeli politické procesy 50. let.“
Horáková i akce Kámen
Jeho agenda se týkala „nekomunistů“. Mezi jeho případy patřila vykonstruovaná skupina dr. Milada Horáková a spol., k dalším pak akce Kámen spočívající v provokaci vůči lidem, kteří chtěli odejít na Západ a estébáci na ně přichystali léčku, stejně jako perzekuce katolíků. Už tehdy Milan Moučka proslul svou bestialitou. Na vyšetřované používal fyzické i psychické násilí.
Čtěte také
Sám Moučka k tomu uvedl, že „lidštější způsob vyšetřování by byl vydáván za falešný humanismus a za netřídní a neproletářskou měkkost.“ Historik Kalous tyto metody vysvětluje: „Státní bezpečnost aplikovala sovětské teze, že není třeba mít usvědčující důkazy, hlavní je, aby se dotyčný přiznal.“
Estébák Milan Moučka je tak podepsán i pod případem údajných zrádců uvnitř samotné komunistické strany, který známe jako případ Slánský a spol. Na jeho konci byla více než desítka popravených.
Finanční odměna
Moučkovi se dařilo, obdržel několik vyznamenání, medailí a ocenění. Žil si na vysoké noze a když roku 1950 dostal ministerskou pochvalu za „mimořádné pracovní vypětí a velmi dobré výkony“, tak byl také finančně odměněn: částkou 10 tisíc korun v době, kdy průměrná mzda v tehdejším Československu byla kolem 900 korun.
Čtěte také
Od roku 1953 pak řídil speciální a nikým nekontrolovaný úsek Správy vyšetřování, až spadla klec. Moučka podle Kalouse „přestřelil v manipulacích výpovědí´, když ve svých vyšetřováních překročil hranice Československa. To se ale komunistům o něco později hodilo. Ze služby odešel, ale potrestán nebyl, naopak v civilu na něj čekalo teplé místo.
Na scéně se pak objevil v období snah o socialismus s lidskou tváří, kdy se pozornost veřejnosti obrátila ke krvavým 50. letům a Moučka byl hlavní postavou článku Rozsudek, který otřásl světem (vyšel v deníku Svobodné slovo) a týkal se vraždy Milady Horákové. Za pár měsíců byl ovšem znovu klid, Československo bylo od srpna 1968 okupováno vojsky Varšavské smlouvy a Milan Moučka si žil v klidu.
S činy bratra nesouhlasil
Na rozdíl od svého bratra, herce Jaroslava, který obrodný proces podporoval. Postoje obou bratrů byly zcela odlišné, ale posléze se stal i herec Moučka postavou znormalizovaného Československa a roku 1978 obdržel titul „zasloužilý umělec“.
Čtěte také
Vztahy mezi bratry ale byly, alespoň pohledem zvenčí, na bodu mrazu. A přestože se estébáka Milana Moučku nepodařilo za jeho zločiny odsoudit, jeho bratr se k němu veřejně vyjadřoval jen sporadicky.
Na otázku pořadu, zda se Jaroslav Moučka neomluvil za činy svého bratra host pořadu historik Jan Kalous odpovídá: „Neomluvil, ale hluboce se za něj styděl a přerušil s ním kontakty. A distanc také znamená, že nesouhlasí s činy svého bratra.“
Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
