Vrbětice. Ruskou operaci, která změnila Česko, rozkrývá Jaroslav Spurný
Bylo 16. října 2014, když muničním skladem ve Vrběticích otřásl výbuch, při kterém zemřeli dva lidé. A výbuch nastal znovu 17. dubna 2021, když tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že za vrbětickou detonací podle všeho stála ruská tjaná služba GRU. Jaroslav Spurný, legenda české investigativní žurnalistiky, ve své nové knize odkrývá detaily z pátrání po strůjcích útoku a dává to do souvislosti se zájmem Kremlu získat vliv v někdejších satelitech Sovětského svazu.
Představte si, že se jednoho dne náhle ocitnete v realitě, která předčí ty nejnapínavější špionážní thrillery, a že se odehrává přímo za vašimi humny. Přesně takový příběh se odehrál v malé obci na Zlínsku.
Reportér Spurný, spoluzakladatel a dlouholetý redaktor týdeníku Respekt, je známý svým hlubokým vhledem do problematiky tajných služeb, bezpečnosti a organizovaného zločinu. V knize shrnuje léta své práce i spolupráce s kolegou Ondřejem Kundrou a odhaluje pozadí vrbětického atentátu.
„Nemůžu prozradit konkrétně, kdo z politiků, zpravodajců či detektivů se na nás obrátil. Schůzkám jsme se nebránili. Měli jsme v ruce opravdu výbušný materiál,“ vrací se do roku 2021.
Výbuchy muničních skladů totiž nebyly nehodou, ale cíleným teroristickým útokem. Spurný detailně popisuje, jak elitní a utajovaná jednotka ruské vojenské rozvědky GRU 29155, specializovaná na sabotáže a atentáty v Evropě, operovala na českém území pod falešnými identitami.
„Nepochybovali jsme, že atentát byl schválený Kremlem a že není izolovanou operací. Bylo nám zřejmé, že Rusové někam směřují a že své násilné akce v zahraničí sice nepřiznají, ale nebude jim vadit, když z nich budou obviněni,“ popisuje novinář.
Agenti totiž za sebou nezametali důkladně stopy. „Nešlo jim o žádné přísně konspirační akce. Naopak chtěli, aby jejich operace vyvolaly strach a obavy. Ukazovali světu sílu, brutalitu a odhodlání nezastavit se před vraždami v Evropě i jinde ve světě.“
Cílem útoku, který si vyžádal dvě oběti, bylo pravděpodobně zabránit tomu, aby se munice dostala do Bulharska nebo posléze na Ukrajinu.
Spurný se zároveň kriticky zamýšlí nad postupem českých bezpečnostních složek a politiků bezprostředně po výbuších, popisuje, jak dlouho trvalo, než se celá pravda dostala na světlo a jak se někteří snažili kauzu bagatelizovat. A zasazuje vrbětický případ do širšího kontextu ruských hybridních hrozeb a agresivní zahraniční politiky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
