Putina nikdo nevymění, dokud neskončí jednání o ruských válečných zločinech, odhaduje Kolenovská
Spojené státy mění postoj k Rusku, jejich nová bezpečnostní strategie už ho neoznačuje za přímou hrozbu. Moskva to pochopitelně vítá. „Dá se věřit tomu, že tohle je v podstatě ruský návrh, který se podařilo prosadit přes Kirilla Dmitrijeva,“ komentuje obsah strategie rusistka Daniela Kolenovská z Katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. „Zdá se, že když si americký prezident Donald Trump tento plán bral za svůj, tak ho ani příliš nečetl,“ doplňuje.
Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se „generačně shodnou“, míní Kolenovská. „Studená válka byla pro oba póly podle nich vlastně pohodovou situací, protože Rusko a Spojené státy dominovaly své části světa,“ vysvětluje.
Čtěte také
Zdá se, že o podobné nastavení mezinárodního řádu prezidenti usilují i dnes, i když ještě není jasně narýsovaná hranice velmocenských sfér. A záleží také na postoji Evropy.
„Měli bychom se poučit. Dlouho jsme nevnímali realitu, i když Putin Evropě sděloval své představy. Teď bychom se měli zaměřit na to, co nám sděluje Trumpova administrativa – a ta nám říká, že Evropa je nepřítel. Myslím, že bychom to měli začít brát vážně,“ apeluje rusistka.
Upozorňuje také na to, že když Západ debatuje o možnosti využít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny, premiér Belgie, kde se aktiva nacházejí, prohlásil, že není žádoucí, aby Rusko na Ukrajině prohrálo.
Čtěte také
„Používá při tom argument, který na Západě bývá často slyšet ve chvíli, kdy je Rusko jakkoliv destabilizováno,“ poukazuje expertka. „Mluví se o Rusku jako o jaderné velmoci a o obavě, že pokud se rozpadne, tak budou tyto jaderné zbraně kontrolovat ještě méně spolehliví partneři, než je Putin.“
K tomu Kolenovská doplňuje, že západní Evropa se na postkomunistické země dívá s jistým odstupem. „A to znamená, že argumenty Donalda Trumpa, ať si tu znovu vykolíkujeme hranice, jaké byly za studené války, mohou být velmi přijatelné pro někoho, kdo ke střední a východní Evropě nemá sentimenty,“ dovozuje.
Putin podvodníček
Ačkoliv Kolenovská nabádá k tomu, abychom dobře poslouchali Trumpa i Putina, uznává, že ruskému prezidentovi se věřit nedá.
„Známe ho jako lháře, který se usmívá,“ hodnotí. „Vždy, když se takhle usmívá, tak mě napadá ruské slovo žulik, podvodníček. Stal se z něj predátor. Podle mě se s ním nedá dohodnout.“
Čtěte také
Připomíná, že Putinova moc se neodvíjí od demokratických voleb, a je tak těžké odhadnout, kdy bude ruský prezident vyměněn.
„Myslím, že dokud nebude vyřešeno jednání o zločinech spáchaných na Ukrajině, tak špičky ruského režimu nebudou mít zájem na tom, aby Putin odešel. Protože se vždy, podobně jako v případě Stalina, všechno hodit na něj – a mít čisté ruce,“ usuzuje.
Ruský režim navíc bude ještě dlouho vyrábět zbraně, protože svou ekonomiku přeměnil na válečnou. „Tyhle investice do zbraní nezmizí tím, že se uzavře dohoda – jakákoliv – mezi Trumpem a Putinem. Zbraně se budou vyrábět dál a tento průmysl bude hledat uplatnění jinde. Buď se budou zbraně exportovat, nebo se budou používat proti vlastními obyvatelstvu,“ uzavírá rusistka.
Kdy se Amerika a Evropa stály a nechaly Putina snít o obnově impéria? Kam až má sahat „ruský mir“? A co se dá čekat od ruské demografické krize? Poslechněte si celý pořad.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
