Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa. Obnovu státu zaplatil svým zdravím
Druhý československý prezident (zvolený 18. prosince 1935), čtvrtý předseda vlády a první ministr zahraničí – to byl Edvard Beneš (1884–1948). V jeho politické kariéře se odrážely vlastně všechny velké události československých dějin první poloviny 20. století.
Při studiích se Beneš seznámil s Tomášem Garriquem Masarykem a roku 1915 za ním odjel do Paříže. „Když se za světové války tvořily na všech bojištích naše slavné legie, měl na této práci vynikající účast doktor Beneš,“ řekl jeden z legionářů – generál Sergej Ingr.
Čtěte také
Jako ministr zahraničí pracoval Beneš na zajištění bezpečnosti mladého státu. Hlavním pilířem byla spojenecká smlouva s Francií a později také se Sovětským svazem. Ve 30. letech neprožívala mladá republika jednoduché časy – hospodářská krize, národnostní a sociální problémy a ohrožení ze strany nacistického Německa. Na konci roku 1935 abdikoval prezident Tomáš Garrique Masaryk a jeho funkci přebírá doktor Edvard Beneš: „Vstupoval jsem do funkce prezidentské s vědomím, že to bude dědictví těžké, snad hrozné.“
Prezident Osvoboditel zemřel v září 1937. V té době už sílil tlak na Československo ze strany nacistického Německa. V něm hrála hlavní roli sudetoněmecká menšina. Prezident Edvard Beneš v září 1938 vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Na konci měsíce zasadil Adolf Hitler Československu rozhodující ránu. Představitelé Německa, Itálie, Anglie a Francie se v Mnichově dohodli, že Československo Německu odevzdá Sudety.
Trauma z osudového rozhodnutí
Zdrcený Beneš 5. října abdikoval: „Učinil jsem své rozhodnutí po poradě s kruhy politickými, s kruhy ústavními a s řadou činitelů ostatních svobodně a ze svého osobního přesvědčení.“ Zbytky Československa nacisté zlikvidovali v březnu následujícího roku vytvořením protektorátu a Slovenského státu.
Archiv Plus: Léto 1948 – nejen o pohřbu Edvarda Beneše

Po zvolení předsedy KSČ Klementa Gottwalda prezidentem na konci června 1948 obsadili komunisté i formálně všechny nejdůležitější posty v zemi. Nejdůležitější událostí následujícího období pak byla jednoznačně smrt prezidenta předchozího, doktora Edvarda Beneše.
Doktor Beneš začal v zahraničí intenzivně pracovat na odčinění Mnichova. Extrémní pracovní nasazení na obnově státu se podepsalo na jeho zdraví.
Potvrdil to pozdější prezidentův lékař doktor Kamil Henner: „Za toto obnovení platil svým zdravím. Zdravím, které již nikdy nebylo jako před tím.“ Válka skončila porážkou Německa, v květnu 1945 se do vlasti jako vítěz vrací také prezident Edvard Beneš.
Poválečné Československo už není první republika. Naši Němci museli odejít, Podkarpatská Rus připadla Sovětskému svazu a v neposlední řadě se změnil politický systém v Československu. To předznamenalo nástup jiných – „lidovějších“ – časů.
Edvard Beneš žil celou kariéru na mýtech. Jako vůdce vždy selhal, hodnotí publicista Urban

V těchto dnech si Česko připomíná, že před 70 lety uchopila moc v této zemi komunistická strana. Historikové i komentátoři se přitom přou o to, jaký podíl měli na dějinných událostech demokratičtí politikové tehdejší doby. Je na čase vyrovnat se zejména s rolí prezidenta Edvarda Beneše, kterého například podle Petra Pitharta česká společnost dosud velmi šetří?
Svůj poslední vánoční projev přednesl prezident Beneš rozhlasovým posluchačům v roce 1947 a projev byl už poznamenaný stále se zhoršujícím prezidentovým zdravím. 7. června 1948 ze zdravotních důvodů abdikoval a 3. září umírá. Se svou manželkou Hanou odpočívá v hrobce v Sezimově Ústí.
Neměli bychom zapomínat na zásluhy Edvarda Beneše při vzniku Československa a na obnově státu po 2. světové válce. Trauma z osudového rozhodnutí na podzim roku 1938 ale zůstává v Češích dodnes.
Připomenout si málo známé Benešovy projevy můžete v pořadu Archiv Plus.
Související
-
Edvard Beneš v prezidentském křesle zažil konec první...
V roce 1935 převzal prezidentský úřad Edvard Beneš, dlouholetý spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka. Po přijetí Mnichovské dohody odstoupil a na Pražském hradě h...
-
Před 130 lety se narodil Edvard Beneš, druhý československý...
Před 130 lety se v Kožlanech na Rakovnicku narodil Edvard Beneš, druhý prezident Československa. Jeho památku dnes lidé uctili i v Sezimově Ústí. Před hrobkou, kde ...
-
Benešova vila se otevřela, prohlídky jsou tři dny v týdnu
Soukromé sídlo někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše si návštěvníci letos prohlédnou častěji. Vila v Sezimově Ústí byla dosud přístupná jen výjimečně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.