Edvard Beneš žil celou kariéru na mýtech. Jako vůdce vždy selhal, hodnotí publicista Urban

E. Beneš čte projev
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy E. Beneš čte projev

V těchto dnech si Česko připomíná, že před 70 lety uchopila moc v této zemi komunistická strana. Historikové i komentátoři se přitom přou o to, jaký podíl měli na dějinných událostech demokratičtí politikové tehdejší doby. Je na čase vyrovnat se zejména s rolí prezidenta Edvarda Beneše, kterého například podle Petra Pitharta česká společnost dosud velmi šetří?

Podle novináře, publicisty a historika Jana Urbana, který učí na University od New York in Prague, je jedním z mýtů o Benešovi to, že byl významný a mezinárodně uznávaný politik.

„Nebyl. Byl to kulturní arivista z Kožlan z deseti dětí, který celou svoji kariéru sám žil na mýtech především o úloze Slovanstva v dějinách. Byl výborným nahrávačem, ale jako vůdce vždy selhal. Nesnášel parlamentní systém, vždycky dával přednost zákulisním dohodám, podplácení, pomlouvání,“ nešetří kritikou na adresu druhého československého prezidenta Urban.


Edvarda Beneše neznáme, a proto ho šetříme. Neumíme žít bez mýtů.Jan Urban

Ten připouští jeho zásluhy o vznik Československa, ale podle jeho mínění je rozdíl mezi vůdcem, kterého stát potřeboval, a mezi úředníkem, který když narazil na problém, tak ho obešel. Jako příklad uvádí to, že se mu ani jako ministru zahraničí, ani jako prezidentovi nepodařilo zajistit garance západní hranice republiky.

Když se ale podíváme na to, v jaké době Beneš působil, nechceme po něm příliš? „Já bych k němu byl smířlivější třeba v únoru 1948, kdy už to byl bezmocný nemocný stařec, který místy nebyl schopen ani vyslovit souvislou větu. To už je jen velmi smutný osud člověka, který nedokáže rozeznat okamžik, kdy měl odejít,“ odpovídá Urban.

Historik a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík nesouhlasí s tím, že by Edvard Beneš vždy selhal.

„Myslím, že Edvard Beneš má svá lepší období, a pak má dvě období, kdy je možné se zabývat tím, proč selhal – ale nejen Beneš, ale proč selhali i ostatní. Je třeba říct, že někdy máme tendenci i složitější jevy buď zjednodušovat, nebo je vtělit do symbolu jedné osobnosti. A to se stalo Edvardu Benešovi jak v roce 1938, tak v roce 1948.“


Osoba Edvarda Beneše vede buď ke kritice jeho osoby a postupu zejména v letech 1938 a 1948, nebo k nekritickému obdivu. Je potřeba ho vidět v kontextu a vidět klady i zápory.Jan Kuklík

Jako „lepší období“ charakterizuje právě jeho podíl na vzniku Československa, jeho role si měl vážit i prezident Masaryk. Dalším významným obdobím pak byla obnova republiky po skončení druhé světové války.

Nesouhlasí také s tím, že by v průběhu meziválečného období byla Benešovou dominantou orientace na východ. Beneš vsadil na spojenectví s Francií a na to, že zůstane hegemonem, ale je otázka, jaké další alternativy se mu otevíraly. Nesouhlasí ani s tím, že by se nepokusil jednat s Německem.