Učitelé neberou 130 procent průměrné mzdy, vadí jim. Náměstek: Tento slib vznikl ve stabilnější době

Plní vláda svůj závazek 130 procent platu učitelů k průměrné mzdě, nebo ne? 

Petra Mazancová: Vláda hraje takovou hrou, že říká, že plní – a možná si to i společnost myslí, protože se to neustále opakuje. Ale ve skutečnosti tomu tak není. Ten závazek je formulován natolik složitě a nejednoznačně, jak zákon procházel Sněmovnou a pořád se měnil, že všichni učitelé vidí, že 130 procent průměrné mzdy nemají.

Čtěte také

Münich: Platy učitelů padají jak na horské dráze. Zvednout je, jak bylo slíbeno, by stálo 35 miliard

Myslím, že hra, kterou vláda hraje, je poměrně nedůstojná. Zejména teď v předvolebním období se k tomu rétorika hodně stáčí. Já si myslím, že by učitelé opravdu ocenili upřímnost a zdravý výhled resortu a svých platů. 

Co tím myslíte? 

Mazancová: Mluví o tom, že tato vláda prosazuje školství za svou prioritu a masivně do něj investovala. Bavíme se o tom v nominálních hodnotách. Je jasné, že resort nominálně požere opravdu velké množství peněz, ale zároveň to nestačí na platy učitelů a ty nejsou takové, jaké by je potřebovali. 

A hlavně nejsou takové, aby tato profese přilákala mladou generaci. Aby v ní mladí lidé viděli udržitelnou a jasnou perspektivu dobrého výdělku. A také aby nám učitelé v produktivním věku v této profesi zůstávali, aby zkrátka neodcházeli za dvojnásobným platem.

Čtěte také

Středula: Platy státních zaměstnanců jsou na předcovidové úrovni, ohrožuje to i vnitřní bezpečnost

Pane náměstku, jak to vidíte vy?

Jiří Nantl (ODS): Měli bychom si to shrnout tak, že máme zákon, který zajišťuje ministerstvu školství objem prostředků, aby se o něm nemuselo každoročně vyjednávat. Ten je nějak vypočítávaný. Můžeme probrat jak, ale je zjevné, že ani tento zákonný nástroj nám nestačí k tomu, abychom v realitě dosahovali cíle 130 procent, na němž je velká shoda.

Je to zjevné a má to i nějaké příčiny, které by bylo dobré rozebrat. Je hrozně triviální a zjednodušující říkat si „vláda to chce, nebo nechce“. Ony na to mají vliv i věci, které se staly dříve – jak byl nastaven systém financování regionálního školství, jaké jsou jeho efekty, jak se zvyšuje počet úvazků ve školství…

Čtěte také

Efektivní stát? Řešení na straně výdajů nestačí, potřebujeme i reformu daňového mixu, upozorňuje Prokop

Za této vlády jsme potvrdili, že máme jako společnost cíl, aby učitelé byli stále lépe placeni. Minulá vláda nastavila systém financování regionálního školství, který vede k tomu, že je stále více pozic.

Úkol tedy dnes je, aby více lidí mělo stále vyšší plat. A to je v této ekonomicky těžké a nestabilní době náročný úkol.

Pojďme se bez obviňování bavit o tom, jaké jsou příčiny a co teď můžeme dělat. A jestli si to můžeme dovolit. Protože závazek 130 procent vznikl v dekádě politické a ekonomické stability. Teď je svět rozkolísaný, stát se mezitím silně zadlužit. A pojďme s říct, co může udělat samo školství, aby přispělo k naplňování cíle.

Kdo musí šetřit?

Paní Mazancová, jakým způsobem vnímáte argumenty, že k zásadnímu nárůstu platů učitelů došlo mezi roky 2017 až 2021 na úkor rozpočtové odpovědnosti? Pak nastaly jisté události a učitelé museli ustoupit třeba výdajům na obranu, zdravotnictví nebo důchody.

Mazancová: Já jistě chápu rozpočtovou náročnost a finanční stav tohoto státu. Na druhou stranu si myslím, že pokud vláda něco garantuje, nota bene zákonem, tak říkat, že cíl neplníme, ale usilujeme o něj, mi úplně nestačí.

Čtěte také

Nebuďte manažer, buďte lídr. Nejlepší je, když se ředitel školy naučí delegovat a nechá kolegy růst

A opravdu nemám ráda, když se snažíme diskuzi vést ve smyslu, co by školství mohlo udělat a jak by se sami učitelé mohli přičinit o to, aby v tom vnitřním systému šetřili. Přece je to nějak nastavené a učitel nebo ředitel nejsou rozmarná síla, která si řekne, že tady potřebuje čtyři učitele navíc, tak si je tam prostě dá. Tak to nefunguje.

Není třeba především zastavit trend klesajících výdajů do školství a na vzdělávání poslat víc peněz, protože to tahle oblast potřebuje? Než se pídit potom, kde by měli jak učitelé šetřit?

Nantl: Jenom pro pořádek, já vůbec nemluvil o tom, že bychom šetření měli dávat za úkol učitelům. To není jejich role, nemají žádnou možnost to dělat. Oni nejsou manažeři systému. 

Když hovořím o školství, tak hovořím o systému, který provozují různé instituce. To není odpovědnost učitelů, aby šetřili. To by samozřejmě byl nesmysl.

Čtěte také

Víceletá gymnázia neplní svou funkci, nejlepší škola má být ta nejbližší, zdůrazňuje Habart

Vidíte tedy prostor, kde konkrétně, uvnitř toho organismu samotného, ušetřit?

Nantl: Máme roztříštěný systém a velký počet malých škol. To jsou přesně ta místa, kde naše vláda navrhla konkrétní legislativní návrhy, aby se to změnilo. Ty čelí ohromnému odporu. 

Já jenom říkám, že výdaje na školství jsou letos historicky nominálně rekordní. Nikdy v historii této země nebyl větší rozpočet ministerstva školství, než je letos.

Jak do školství dostat víc peněz? A jsou učitelé skutečně prioritou vlády Petra Fialy? Diskutují náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) a předsedkyně učitelské platformy Petra Mazancová.