O odpuštění se sudetskými Němci nemůže být řeč, zní z SPD. Hollan: Dnes historii reflektují dobře

Měl by se sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu po více než 80 letech od konce druhé světové války konat v Česku, konkrétně v Brně? Proč ano, proč ne?

Matěj Hollan (Žít Brno): Já jsem byl jeden z těch, co spolu s lidmi, jako je Kateřina Tučková, Milan Uhde, Anna Šabatová a bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský už v červnu sudetské Němce a Bernda Posselta pozvali.

Čtěte také

Sudetoněmecký sjezd v Brně? Nepřijatelné, stále žijí pamětníci a potomci obětí nacistů, tvrdí Kotas

Myslíme si, že 81 let po válce je už dostatečně dlouhá doba, aby se společně obě národnosti, které české země sdílely po stovky let, dokázaly vrátit k naší minulosti, tomu, jak jsme české země dohromady utvářeli. A bavit se na rovinu o tom, že jak Češi, tak Němci zde měli po staletí svou vlast.

Události 20. století byly, jaké byly. Staly se strašné věci, ale nikdo z vykonavatelů těch hrozných aktů ve 20. století už nežije a už sem přijet nemůže. Jsou to všechno nové generace, které za to nejsou viny.

„Odpuštění? O tom nemůže být řeč“

Pane Freimuthe, proč by se z vašeho pohledu sjezd sudetoněmeckého krajanského sdružení příští rok v květnu, 81 let po válce po konci války, konat neměl? Čeho se obáváte?

Roman Freimuth (SPD): Víte, já ten německý landsmanšaft vnímám jako jedno velké historické břemeno. Ta organizace přes svoje nové deklarované změny z roku 2015 stále nese svoje historické stigma, které ji provází od jejího vzniku. Pro velkou část veřejnosti byla po desetiletí symbolem – a dokonce je i v současné době – revizionismu a zpochybňování poválečného uspořádání. I pro mě osobně.

Čtěte také

Jak se osidlovalo české pohraničí. Německou půdu obsadili Češi, z majitelů byli bezmála otroci

Co říkáte na argumenty, které zazněly, že 81 let po válce by bylo hezké se bavit na rovinu o společné historii, jakkoliv bolestné?

Freimuth: Podívejte, to je velmi těžké. Jsou zde potomci po těch, kteří zahynuli v druhé světové válce na základě perzekucí nacistického Německa. Mezi ně patřím i já, protože moji babičku, maminku a tatínka odvezli do Terezína a následně do Polska a tam je zavraždili. Takže nějaké odpuštění, diskuze a zapomenutí tady toho... Já si myslím, že o tom nemůže být žádná řeč.

O zapomenutí, myslím, vůbec nikdo nemluví. Matěji Hollane, když slyšíte takové argumenty, připustíte, že pro část společnosti jde i 81 let od konce druhé světové války o obávanou snahu o revizionismus?

Hollan: My si s kolegy uvědomujeme, že část veřejnosti to může pobuřovat, a vidíme cestu právě v tom, aby naši bývalí němečtí spoluobčané, respektive jejich potomci, do Brna přijeli. Aby všichni mohli vidět, že 81 let po válce už tam z těch revizionistických myšlenek není nic, že to už je dávno opuštěno a že dnes je to spolek dědečků nebo mladších krajanů.

Současní sudetští Němci a jejich krajanské sdružení tak, jak dnes je, tu historii dokáže reflektovat velmi dobře a nemá žádné revizionistické nápady.

Zapomíná se na historii?

Pane Freimuthe, není už dnes sudetoněmecké krajanské sdružení někde jinde? Pečlivě jsem si přečetla stanovy a nic zvláštního, co by ohrožovalo Českou republiku, jsem tam nenašla. Není ta organizace už jiná, než byla při svém založení?

Freimuth: No, i když oni v roce 2015 změnili rétoriku, tak ty myšlenky tam stále přetrvávají a ty jsou předávány z generace na generaci.

Čtěte také

Jak se osidlovalo pohraničí. Vyhnané Němce střídali zprvu gastarbeiteři a Maďaři, pak Češi z ciziny

A jaké konkrétně máte na mysli?

Freimuth: To je to, o čem jsem chtěl hovořit, o historickém založení sudetoněmecké strany. Řada bývalých funkcionářů Sudetendeutsche Partei, z nichž mnozí byli později členy nebo spolupracovníky nacistické NSDAP a jejich složek SS a SA, stála přímo u zrodu poválečného sudetoněmeckého landsmanšaftu. Tam byli ti stejní lidé, kteří byli v Sudetendeutsche Partei,.

Matěji Holane, ze slov pana Freimutha vnímám, že je tam jistá obava, že se zapomíná na historii. Jak to vnímáte vy? Nezapomíná se na ni?

Hollan: Celý ten sudetoněmecký den v Brně v rámci festivalu Meeting Brno bude právě o připomínání historie i všeho toho špatného, co se v 20. století událo. A i těch století před tím. Ta historie byla strašně plastická a zajímavá po stovky let. Už je opravdu čas před tím nezavírat. 

Já nechci utíkat před tím, že zakladatelé landsmanšaftu byli zčásti henleinovci. Stejně jako se Československo potom stalo odporným komunistickým režimem a spousta lidí, co kolaborovala za nacismu, se potom stala přesvědčenými komunisty. Už jsme za tím.

Zapomíná se na historii? A co brzdí vzájemný česko-německý dialog? Poslechněte si celou diskuzi brněnských zastupitelů Matěje Hollana (Žít Brno) a Romana Freimutha (SPD).