Sudetoněmecký sjezd v Brně? Nepřijatelné, stále žijí pamětníci a potomci obětí nacistů, tvrdí Kotas

Sudetoněmecké krajanské sdružení založené v roce 1950 v Mnichově označuje za pokračovatele předválečné Sudetoněmecké strany, přičemž přebírá některé body z jejího Karlovarského programu, který předznamenal mnichovskou krizi. A přestože v sobě prý zahrnuje různé hlasy od radikálů po umírněné, je třeba ho vnímat jako celek.

Čtěte také

„Německou otázku musíme vylikvidovat.“ Benešův projev předznamenal odsun lidí z Československa

„Jsou takovým trojským koněm k prolomení Benešových dekretů, což je pro nás zásadní obava, protože jde o pojistku naší malé státnosti vůči velkému sousedovi,“ zdůrazňuje politik a poukazuje i na aktuální požadavek šéfa Progresivního Slovenska Michala Šimečky, aby na základě dekretů nebylo možné přijímat nová rozhodnutí ohledně vlastnictví nemovitostí.

Landsmanšaft podle Kotase sice upravil svůj slovník, jeho zájmy ale zůstaly stejné.

 „Ve stanovách mluví o narovnání, vyrovnání, prosazují práva menšin nebo rozvíjení kulturního dědictví Sudet. To může na první pohled vypadat dobromilně, ale jak varoval prezident Edvard Beneš, stačí málo a může se to zvrtnout v neprospěch našeho národa a naší vlasti,“ míní.

Zahraniční agenti

Konání sjezdu v Brně je prý nevhodné mimo jiné proto, že za války bylo centrem nacistických represí na celé Moravě, sídlilo zde gestapo a v Kounicových kolejích se konaly veřejné popravy, na něž si místní Němci kupovali vstupenky.

Čtěte také

BONUS: „Matka se mě zřekla, aby mě zachránila.“ Vzpomínky na poválečný odsun Němců z Brna

„Omluvu jsme slyšeli od německého státu, ale od landsmanšaftu ne. Zaměřují se na problematiku odsunu a odsouzeníhodné věci, které během něj byly spáchány, ale už se adekvátně nevrací k událostem z doby protektorátu, a zejména rozpadu první republiky,“ tvrdí Kotas.

Podle něj je nevhodné už jen samotné nazývání sudetských Němců krajany, protože československé občanství ztratili jako trest za rozvrácení republiky. A kritizuje také to, že byli do Brna pozváni festivalem Meeting Brno, který kvůli jeho financování má za zahraničního agenta.

Kotasovi současně vadí i financování ze strany města a kraje. „To je nám velmi trnem v oku, protože peněz je čím dál méně a daly by se využít na daleko lepší věci než pořádání politického a velmi nebezpečného sjezdu landsmanšaftu,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.