Turek ve vládě? Odpovědnost premiéra, míní Komárek. Pehe: Prezident nemá být automat na podpisy

Pane Komárku, jak hodnotíte to, jak prezident Pavel přistupuje k panu Turkovi?

Martin Komárek: Myslím, že jsou dva pohledy. Jeden, řekněme, lidský a morální. To, že prezident Pavel požaduje vysvětlení, ozřejmení toho, co se všechno kolem Filipa Turka mele, je pochopitelné. A myslím, že to není jen prezident, požaduje to i veřejnost. 

Čtěte také

S nácky se v Evropě nikdo nebaví, říká o příští vládě Richterová. Šťastný: Personálie nekomentujeme

Druhá věc je ale ústavní. To, že se pan prezident vůbec schází s ministry, není v Ústavě, to je jen taková zvyklost. 

V Ústavě naopak je – byť ne úplně literně, ale zcela jistě v duchu Ústavy – že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, kterýmžto pádem by asi pan prezident měl možnost vyjádřit výhradu, kdyby se zjistilo, že ministr má skutečně kriminální minulost nebo spáchal nějaký hrozný čin. Což ale o panu Turkovi, jak sám prezident řekl, nevíme. Takže ho má jmenovat.

Pane Pehe, nebere si prezident Pavel ve svém postupu při sestavování vlády víc pravomocí, než které mu náleží podle Ústavy?

Jiří Pehe: Prezident postupuje podle Ústavy, ale zároveň se tady, jak zmínil Martin Komárek, vytvořily určité zvyklosti a ty jsou různého druhu. Kupříkladu to, že prezident hned nejmenuje premiéra, ale jen ho neformálně pověřuje, to také není nikde v Ústavě napsáno. 

Čtěte také

Macinka by mohl mít pod sebou dvě ministerstva, přemítá reportérka. Kompetenční žalobu neočekává

Pak jsou tady další precedenty, kdy někteří prezidenti, naposledy to byl Miloš Zeman, odmítli jmenovat některé ministry a jejich výhrady byly často velmi, řekněme, osobní. Třeba Miroslava Pocheho (tehdy ČSSD) nechtěl Miloš Zeman jmenovat ministrem zahraničí, protože byl údajně zapleten do korupce, ačkoliv nebyl za nic odsouzen, stejně jako třeba Filip Turek. 

Nakonec ho nejmenoval a sociální demokracie nominovala po čtyřech měsících, kdy funkci vykonával vedle své funkce ministra vnitra Jan Hamáček, někoho jiného.

Nepsané zvyklosti 

Pane Komárku, připustil byste, že vedle ústavy jsou tady i nějaké nepsané zvyklosti a právě těmi se řídí prezident Pavel?

Komárek: Ano, určitě. Jak říkám, i to vysvětlení je namístě. Já jsem ale pro dodržování Ústavy a Ústava je v tomto případě jasná. Když premiér navrhuje Filipa Turka, nese za to plnou odpovědnost.

Čtěte také

Turek je pro Motoristy silný symbol. Klíčové slovo ale bude mít prezident Pavel, upozorňuje politolog Vomlela

Andrej Babiš (ANO) ale ještě není premiérem.

Komárek: Máte pravdu, je to komplikovanější. Dobrá, vezmu to od začátku. Podle mého mázoru měl jmenovat Petr Pavel Andreje Babiše premiérem rovnou po volbách, protože tak je to psáno v Ústavě – on tedy může jmenovat úplně kohokoliv, může jmenovat mě, kdyby se mu zachtělo. Ale u vítěze voleb je to pravděpodobnější, takže měl jmenovat Andreje Babiše premiérem.

A Andrej Babiš, pokud navrhuje Filipa Turka, tak je to opravdu jeho plná zodpovědnost. I vůči veřejnosti, protože veřejnost je také zneklidněna Filipem Turkem a určitě je to vrcholně zajímavé, jestli má být ministrem, nebo ne.

Pane Pehe, tak neměl už prezident Pavel jmenovat Andreje Babiše premiérem, aby situace byla přehlednější a zcela podle Ústavy?

Pehe: Tak to je trošku jiný případ, protože Ústava v článku 70 prezidentovi ukládá, aby nejenom premiérem, ale členem vlády byl jmenován někdo, kdo není ve střetu zájmů nebo se zákony. Hlavním zákonem je zákon o střetu zájmů, který to dále specifikuje. 

Nicméně navíc je tady ústavní nález z roku 2020, který prezidentovi ukládá, že je povinen zajistit, aby jmenovaný premiér nebyl v konfliktu zájmů, který je neřešitelný. Když to tedy budu interpretovat ne úplně doslovně, protože ten text nemám před sebou. 

Čtěte také

Ve vládě nebude nikdo, s kým by měl Babiš problém. Protahovat její vznik nechce nikdo, míní Tvrdoň

Prezident se drží Ústavy, zákona a ústavního nálezu. A požádal Andreje Babiše, ať doloží, že svůj střet zájem může vyřešit takovým způsobem, který prezidentovi umožní ho jmenovat. Takže v tomto ohledu postupuje podle Ústavy. 

A samozřejmě dokud není jmenován Andrej Babiš, tak všechny věci okolo Filipa Turka jsou trošku, řekněme, také mimo Ústavu, protože prezident k němu má výhrady, ale zatím se nemusel zabývat tím, zda ho má nebo musí jmenovat. 

Osobně si myslím, že by nebylo vůbec na škodu, kdyby to doputovalo k Ústavnímu soudu, protože toto konkrétní ustanovení, kdy premiér navrhuje, prezident jmenuje, potřebuje interpretaci Ústavního soudu. Protože prezident v ústavním systému rozhodně nemá fungovat jako nějaký automat na podpisy.

Postupuje prezident legitimně? A jsou pravomoci prezidenta při jmenování ministrů zřejmé, nebo by je měl vyjasnit Ústavní soud? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.