Geniální podnikatel Tomáš Baťa. Příběh krále obuvi složený z jeho deníku i vzpomínek blízkých
Poctivost, čest, osobní příklad a schopnost pracovat až do úmoru. To jsou vlastnosti, kterými proslul Tomáš Baťa (1876–1932). Jeho cestu od ševcovského verpánku po krále obuvi a starosty Zlína vypráví Antonín Cekota, který v legendárním podniku sám začínal a později se stal ředitelovým blízkým spolupracovníkem. V knize Geniální podnikatel Tomáš Baťa dokládá, jaké hodnoty šéf zastával, jak překonával překážky a srovnává to s tím, z jak skromných poměrů pocházel.
Tomáš Baťa se narodil v kraji, o kterém se říkalo, že tam končí chléb a začíná kámen, a v rodině, která voněla kůži. Sám byl devátou generací obuvníků a vzpomínal na to, že v dětství neměl jiné hračky než odřezky kůží.
Už jako malý z nich vyráběl botičky pro panenky, které se snažil prodávat za pár krejcarů na jarmarcích a coby předškolák ukazoval, že má podnikatelského ducha.
Jeho první pokus o podnikání společně se sestrou a bratrem ale nebyl úspěšný. Poučil se z něj. V práci nacházel půvab, snažil se chovat čestně v každé situaci a byl schopen pracovat do konce sil.
Jako mladý se poučil ze sokolského hesla Tam svět se hne, kam se síla napře. Doplnil to filozofií Lva Tolstého o kráse prostého venkovského života.
Čtěte také
Zpočátku byl odpůrcem továrních strojů, ocenil je až po návštěvách Německa a následně se vydal do Spojených států. Odtud si přivezl své pojetí vztahů v továrně: zatímco americký podnikatel prý při hovoru o podniku vždy říkal „my“, v evropských zemích to vždy bylo „já“.
Následovaly úspěchy, které měnily tvář Zlína i tuzemského obuvnictví.
Nakonec se Baťovi stala zkázou jeho vášeň pro technické novoty, 12. března 1932 zahynul na okraji Zlína v troskách svého letadla.
Osud výjimečného podnikatele vypráví Antonín Cekota, který čerpá jak ze své osobní zkušenosti, tak z výpovědí Baťových spolupracovníků a blízkých. Cituje také dochované zápisky obuvnického krále.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
