Odbor krizové komunikace byl začátek cenzury, zní z ANO. „Reagoval na dezinformace,“ hájí ho Rakušan

Pane Langu, proč na ministerstvu vnitra skončil Krizový informační tým (KRIT)?

Hubert Lang (ANO): Já bych neřekl, že skončil Krizový informační tým, to je zcela nepřesná informace.

My jsme v rámci volební kampaně říkali, že pokud získáme důvěru voličů a staneme se součástí vlády, tak přehodnotíme Krizový informační tým, který v roce 2022 zřídil ministr vnitra Vít Rakušan, který ho vytáhl z odboru komunikace tehdejšího ministerstva vnitra.

K tomu také v současné době od 1. dubna 2026, kdy byla provedena určitá reorganizace na ministerstvu vnitra, došlo. Nezrušil se Krizový informační tým, ale došlo k převedení určitých jeho kompetencí zpět pod odbor komunikace.

Čtěte také

Když nedodáme ověřené informace, budou lidé hledat alternativní zdroje, říká odborník ministerstva

Nicméně šéf krizového informačního týmu Jan Paťawa i lidé, kteří působili pod ním, skončili. 

Lang: Pan Paťawa odešel do civilu. Tabulky byly uvolněny a převedeny v rámci reorganizace zejména tam, kde jsme cítili, že je potřebujeme více, a to zejména do Sekce informačních a komunikačních technologií. Jestliže lidé, kteří tam pracovali, se neztotožnili s novým směřováním odboru, tak jejich právem samozřejmě je z něj odejít.

Pan Paťawa o tom hovořil tak, že jejich místa zanikla a v tomto smyslu Krizový informační tým skončil. Pane Rakušane, rozumíte tomu odůvodnění? Nejde jenom o určitou reorganizaci? 

Vít Rakušan (STAN): Určitě ne. A myslím si, že tady je zmatení pojmů a to je nebezpečné, když to tak vnímá ministr vnitra.

Pokud tvrdíme, že KRIT můžeme začlenit do oddělení tisku, tak je to z mého pohledu jednoznačný nesmysl. My se přeci pohybujeme v době, která je informačně velmi náročná, čelíme bezpočtu krizí. Když se podíváme na země, jako je Finsko, Švédsko, Estonsko, tak to jsou země, které v téhle chvíli posilují veškeré struktury krizové komunikace.

Čtěte také

Stratkom potřebujeme, má ho i NATO, říká Langšádlová. Kolovratník: Máme komisi pro hybridní hrozby

Ano, přiznávám, my jsme reagovali v roce 2022 na uprchlickou krizi, na nutnost strategické komunikace státu v situaci, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a k nám začaly přicházet desítky tisíc válečných uprchlíků. Ale zároveň je potřeba upozornit na to, že tisková práce je něco jiného.

Pan Paťawa a ti, kteří byli odejiti a jejichž místa samozřejmě zrušena byla, jsou lidé, kteří si vybudovali odbornost, kteří si vybudovali know-how, kteří spolupracovali se stovkami starostů, záchranářů, preventistů, ředitelů škol a zástupců humanitárních organizací, občanské společnosti, ale i odborníků na krajské i celostátní úrovni v oblasti bezpečnosti. Tohle know-how teď mizí.

Ještě chci říct, že tahle skupina byla (za vlády Petra Fialy, pozn. red.) včleněna jako jedna z pracovních skupin do Ústředního krizového štábu. Tady mě zajímá, jakým způsobem to ministr Metnar zamýšlí udělat a kdo komunikaci Ústředního krizového štábu třeba při povodních bude tvořit.

Zelenského sankce

Pane Langu, dává smysl, aby krizová komunikace byla pod oddělením tisku? Nejsou to dvě různé agendy, krizová komunikace a komunikace s novináři?

Lang: Musíme si úplně jasně říct, o co se jedná. Exministr vnitra Rakušan částečně fabuluje, protože ve své podstatě si v roce 2022 vytáhl z odboru komunikace určitou skupinu pracovníků, kteří se zpočátku začali pohybovat zejména v oblasti dezinformací.

Čtěte také

Krize a AI. Bude čím dál těžší poznat, co je skutečnost. Státy se musí přizpůsobit, míní experti

Až následně se ukázalo, že dezinformace – a vůbec i definice termínu dezinformace – nevychází. Když jsme viděli první výstupy, které z KRITu tehdy vycházely, tak já se domnívám, že to byly výstupy, které nemají s tím, co považujeme za krizovou komunikaci, vůbec nic společného.

Bavíme se o tom, že tam typově byly výstupy Putin a hlad, jaderné ohrožení a válka a energetická krize.

Pane Rakušane, co říkáte na kritiku, že za vašeho působení došlo k vytažení několika lidí z oddělení tisku a ti se začali věnovat i problematice, která jim podle názoru pana Langa nepříslušela? 

Rakušan: Ale přeci v době, když k nám proudí davy uprchlíků, kdy se Rusko snaží vést hybridní válku proti našemu státu, tak reakcí je to, že se krizovou komunikací – a to je její podstatou – snažíme dezinformacím čelit, upozorňovat na ně a uvádět některé věci na pravou míru.

Já se trochu usmívám tomu, co říká poslanec Lang, protože já jsem na jeho facebookových stránkách onehdá viděl příspěvek o tom, že prezident Volodymyr Zelenskyj chce uvalit sankce na Česko. Toto bylo vyhodnoceno i nezávislými experty jako čistá dezinformace. Právě proti takovým a jejich dalšímu šíření a ovlivňování postojů a nálad u nás se vyjadřoval i KRIT jako místo krizové komunikace.

Čtěte také

Dezinformace jsou tu napojené na Rusko, říká sociolog. Poradce premiéra: Vláda řešila jiné problémy

Počkejte, nedošlo potom ale k určitému pozměnění role Krizového informačního týmu? 

Rakušan: Rozhodně ne, protože hlavní podstatou Krizového informačního systému je nástroj strategické a krizové komunikace státu, a to v situacích, jako mohou být povodně, výhrůžky na školách bombovými útoky, zmírňování mezikomunitního napětí.

Ale reaguje logicky i na krizi, jako je válka, a ta s sebou nese šíření informací, které tady jsou. Já si skutečně myslím, že ANO si vytvořilo ideologického nepřítele v KRITu, místo aby vnímalo, kdo je skutečným nepřítelem.

Lang: My jsme se už na začátku dotazovali, k čemu KRIT vzniká. A on vznikl opravdu jako boj proti deziformacím. Jenže i bezpečnostní poradce Tomáš Pojar ve své době řekl, že vlastně vůbec neví, co to dezinformace je a jak ji definovat. 

Výstupy tohoto týmu v roce 2022 byly z našeho pohledu velice tragické. A jedna ze záklladních věcí, na které jsme upozorňovali, byl začátek nástupu cenzury.

Kdo nakonec za stát povede krizovou komunikaci? A fungoval KRIT jako nástroj cenzury? Diskutují bývalý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a poslanec ANO Hubert Lang. Moderuje Lukáš Matoška.