Nenasytný Vítězslav Nezval a jeho syn Robert, který prozřel a vzal si život. Pochopte jejich příběh
Faustovský pakt s totalitou. Touha mít víc. Oportunismus. A synovo prozření, že takhle se žít nedá. Krystyna Wanatowiczová v knize Nezval. Básník a jeho syn přináší ojedinělý vhled do života a dilemat dvou básníků, Vítězslava a Roberta. Zatímco ten první kráčel k předčasné smrti naproti svou nezřízenou životosprávou, ten druhý si život vzal sám po sovětské okupaci. A zatímco Vítězslav byl jedním z největších českých básníků 20. století, Robert nestačil svůj talent uplatnit.
Vítězslav Nezval (1900–1958) toužil po epochálním společenském úspěchu, slávě a penězích. Byl ochotný za to platit, a to jak v časech první republiky, tak především po roce 1945, respektive 1948, kdy si svou životní úroveň rozhodl vykupovat umělecky velmi spornými počiny a bezmeznou loajalitou vůči komunistickému režimu. Stal se papalášem a tento život si užíval.
Že cena za to byla příliš vysoká, pocítil jak Nezval sám, tak jeho syn Robert.
Ten se narodil jako nemanželský syn ženatého básníka a tanečnice a herečky Olgy Jungové v roce 1954. Otec ho nadšeně přijal a hýčkal, zemřel ovšem, když byly chlapcovi čtyři roky.
Robert také psal a jako prominentní mladík žil na svou dobu výstředně. Otec zůstával v jeho životě dál, a to jako součást komunistické propagandy. Syn sice pochopil, s čím nesouhlasí a proč, ale zůstal sám.
Krystyna Wanatowiczová, která má za sebou i knihu o Miloši Havlovi, vychází při bádání o Nezvalových z mnoha osobních svědectví, vzpomínek a bezpočtu archivních dokumentů.
Vítězslava Nezvala nesoudí, ale ani nezamlčuje, když se choval až odporně. A stejně tak dokáže ocenit, když se básník zachoval charakterně.
Básníkův přítel Jan Werich kdysi řekl, že kdyby Nezval žil v jiné zemi, byly by o tomto výjimečném muži napsány dvě tlusté knihy. Jedna pro a jedna proti.
Wanatowiczová předkládá v díle, které nyní můžete poslouchat jako Radioknihu, oba tyto pohledy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
