Byl prezident Masaryk potomkem Habsburků? Bez srovnání DNA to vyloučit nemůžeme, odpovídá historik

14. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezident T. G. Masaryk v tmavé verzi svého sportovně laděného vycházkového „stejnokroje“

Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil.

Účinkuje: historik Jiří Pernes
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Po vzniku Republiky československé se její první prezident stal předmětem obdivu a úcty, konstatuje host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Jiří Pernes: „V období první republiky byl Masarykův kult neobvyklý. Říkali mu tatíček, vycházely o něm oslavné spisy, skládány kantáty a oslavné písně. Rostly jeho sochy, pomníky, dokonce se vyráběly dámské brože s jeho portrétem.“

Jiří Pernes, Moravané, pro zachování Moravy se při sčítání lidu 2021 opět přihlasme k moravské národnosti

Dvojí změna jména

Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně, kde dlouhodobě žila, a na císařském dvoře pracovala, jeho matka Terezie. Byla to žena inteligentní, vzdělaná a v rodně dominantní. Tomášův otec Masárik „pocházel z Kopčan, která dnes už leží na Slovensku. V matričním zápisu najdete dokonce příjmení Maszárik.“

Už na gymnáziu si ale nechal jméno sám upravit – od té doby to byl už Masaryk. Gymnázium ukončil kolem v roce 1872. Si mu nové jméno připadalo víc úderné. Tomáš Masaryk pak ve Vídni studoval filozofii, rok byl ale taky v Lipsku. Ostatně tam se potkal se svou budoucí manželkou Charlottou a její příjmení přijal do svého jména, od té doby to byl Tomáš Garrigue Masaryk, často označovaný jen zkratkou TGM.

Masaryk – politik

Svou první filozofickou přednášku měl mladý nadějný a neohrožený vědec v Klementinu. Bylo to v roce 1882. Jen o osm let později už vystupoval na první politické schůzi v Kolíně. „Vysvětlil tam svou představu, podle které musí projít reorganizací nejen naše politika jako celek, ale i jednotlivě každý občan. Odvolal se při tom na Tolstého větu: Já jsem národ,“ napsal ve své knize TGM publicista Pavel Kosatík.

Čtěte také

A historik Pernes k tomu dodává: „Politice se věnoval i dál. Dokonce byl poslancem Říšského sněmu, a to až do roku 1914.“ A o čtyři roky později zakládá Republiku československou a do historie je už zapsán „zlatým písmem“.

Podobné osobnosti přitahují pozornost i z jiných úhlů, stejně tomu bylo, a je, i u TGM. Objevila se řada úvah a spekulací, které se týkaly jeho rodičů. „Už v době tzv. Hilsneriády se objevily pomluvy, podle kterých byl jeho biologickým otcem židovský statkář. To byl ale absolutní nesmysl. Stejné nesmysly kolovaly o jeho matce, třeba že měla mít německé kořeny, což už ale ve své studii vyvrátil profesor Ladislav Hosák.“

Mohl to být syn císaře Františka Josefa? 

Před několika lety vyšla publicistická kniha Davida Glocknera Císařův prezident. Rozvádí teorii, podle které je Masaryk potomkem císaře Františka Josefa I. Svou teorii staví na jediném deníkovém záznamu císaře nazvanou Kropaczek erl, což v překladu to znamená „Kropáček vyřízeno“. Historik Pernes k tomu říká: „Za historickou práci tuto knihu považovat nemůžeme. Glockner ve své práci vůbec neuvádí, kde jsou kopiáře uloženy, odkud čerpá, jaké jsou souvislosti. A tak to dle mého soudu neobstojí.“   

Přesto je dobré zauvažovat, zda by vůbec na této teorii, spekulaci vůbec „něco“ mohlo být. „Mohlo by. Matka pracovala na císařském dvoře na Hodonínsku, kde na podzim císařpán pobýval. Terezie Kropáčková byla pohledná, svobodná a dobré pověsti se těšící paní.“

Tomáš Masaryk a Zdenka Šemberová

Setkat se tedy mohli – a další nechť zůstane otevřenou otázkou, na kterou jednoznačná odpověď neexistuje. Pavel Kosatík ve své knize napsal: „Kdo byl Masarykův biologický otec, nelze slušnou metodou zjistit. Test DNA, o kterém se v této souvislosti před lety uvažovalo, u prvního prezidenta slušnou metodou není.“

Jiří Pernes nesouhlasí. „Domnívám se, že Kosatík nemá pravdu. Proč by to neměla být slušná metoda? Podle názorů současníků ani Masarykovo vstoupení proti rukopisům nebylo slušné. Nezvolil podle nich slušné, ani slušné metody. Masaryk sám byl především bojovníkem za pravdu.“

Mohl tedy TGM potomkem Habsburků? „Nelze to úplně vyloučit. Jsem přesvědčen, že dřív, nebo později ke zkoušce DNA dojde. Protože následující generace budou chtít mít v této otázce jasno, což je i dle mého jedině dobře,“ odpovídá historik závěrem.

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související