Ivana Chmel Denčevová

Co znamenala pro ČST a filmovou tvorbu takzvaná perestrojka, tedy komunistický pokus o hospodářské reformy? O tom je další díl cyklu Jak to bylo doopravdy.

„V listopadu si budeme připomínat už 35 let od pádu komunistického režimu v Československu. A bude nás zajímat, co tomu předcházelo,“ říká autorka cyklu Hra o perestrojku.

Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou.

Ekonomika od poloviny 80. let stagnovala, životní úroveň se postupně propadala. Zažívali jsme množství nedostatkového zboží – i toaletní papír se prodával pod pultem. 

Když se na scéně na pozici prvního muže Sovětského svazu (SSSR) objevil Michail Sergejevič Gorbačov, asi si nikdo nedokázal představit, jak zásadní roli sehraje. 

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku.

Slovenské národní povstání z 29. srpna 1944 je považováno za druhé největší protinacistické vystoupení. SNP se ale odehrálo v zemi, která byla spojencem Hitlera.

Žila v době plné náboženského napětí. Přesto se nebála a v roce 1512 konvertovala k jednotě bratrské. Odvážná byla i u zemského soudu, kde hájila svá práva ženy-vdovy.

Co vysílaly zahraniční rádia i prookupační stanice? Co se dochovalo v rozhlasových archivech z autentických nahrávek dnů okupace? 

Když se do vedení státu dostali komunisté, staly se naše státní hranice nepropustné. A co víc, tvrdě byly trestány jakékoli nelegální přechody.