Jan Fingerland

Americký prezident Trump říká, že chce války ukončovat, ne začínat. Přesto, anebo možná právě proto už krátce po svém nástupu spustil první velkou vojenskou operaci.

Jednou z výhod knih je, že jejich autoři mluví i k dalším generacím. Platí to i pro ty, kdo zemřeli nedávno. Jedním z nich může být maďarsko-americký historik John Lukacs.

Zažíváme zvláštní historický paradox, kdy prezident Trump záměrně oslabuje pověst USA jako partnera, a současně roste potřeba spojenců setrvat s Amerikou v pevné alianci.

Izraelský generální štáb má nového náčelníka. Ejal Zamir má stát v čele proměny armády v době, kdy velké konflikty přinesly zcela nové impulzy pro armády celého světa.

Sýrie měla touto dobou na programu obnovu infrastruktury a pěstění národního dialogu o budoucí ústavě. Místo toho tam probíhají násilnosti a umírají lidé. 

Svět dělí svou pozornost mezi budoucnost Ukrajiny a budoucnost Gazy. O tom, co s tímto územím bude, se v posledních dnech mluvilo nejdříve v Rijádu, a pak v Káhiře.

Dopis od Zelenského Trumpovi? Evropskou obranu vyztuží miliardy eur. Ale jak? Poslanci a prezidentovo veto. ANO a Nic, které nás neubrání.

Podivné představení v Oválné pracovně mělo tři protagonisty. Nejvíc se mluví o Zelenském a Trumpovi, ale nemenší pozornost si zaslouží ten třetí, J. D. Vance. 

Evropa se v Londýně kolektivně a seriózně začala zabývat svou bezpečností. Vlastně poprvé v dějinách.

Všechny bilaterální vztahy jsou jedinečné, ale některé jsou jedinečnější – třeba ty mezi Německem a Izraelem, stále tak trochu chápané jako vztah mezi pachatelem a obětí.