Jan Fingerland

Byly doby, kdy se bez přítomnosti Tárika Ramadána neobešla žádná důležitá konference o islámu, integraci muslimů nebo islámském reformismu. S tím je teď konec.

Írán i jiné země se mohou těšit na dva týdny příměří a možná i na mír. Jenže na Blízkém východě lidé rychlý obrat od „zničení civilizace“ k ukončení boje vnímají s rozpaky.

Donaldu Trumpovi se povedlo dosáhnout něčeho, co může a nemusí být cestou k lepšímu výsledku, než jaký byl stav před vypuknutím války. Bude záviset na mnoha okolnostech.

Americký prezident mluví o tom, že do konce války v Íránu zbývají dva až tři týdny. Tím by v podstatě splnil počáteční slib, že konflikt potrvá čtyři až šest týdnů. 

Zastropovat, či nezastropovat? Hamletovská otázka dneška. Našel Hrad s vládou u jmenování velvyslanců kompromis? Švarcsystém na vzestupu. I díky AI. Co vlastně ví Putin. 

Američané i Íránci budou potřebovat z války nakonec vycouvat. Je zřejmé, že někdo jim musí při couvání pomáhat. Zdá se, že se této úlohy ujme Pákistán.

Ve Velké Británii se vede politický spor. Vyvolala ho velká společná modlitba londýnských muslimů na Trafalgarském náměstí. 

V Dánsku se konaly volby, které lze popsat buď jako vítězství dosavadní premiérky, anebo naopak její porážku. Záleží na úhlu pohledu. Ale také na tom, co je vidět z dálky.

Donald Trump nejdříve vyhlásil osmačtyřicetihodinové ultimátum Íránu na otevření Hormuzského průlivu. A pak pětidenní lhůtu na jednání o dohodě, která by vedla k příměří.

Izrael čekají na podzim volby. Bude to první test, zda Benjamin Netanjahu politicky přežije největší skvrnu na své pověsti, útok ze 7. října, od kterého uplynou tři roky.