Jan Fingerland

Evropa se v Londýně kolektivně a seriózně začala zabývat svou bezpečností. Vlastně poprvé v dějinách.

Všechny bilaterální vztahy jsou jedinečné, ale některé jsou jedinečnější – třeba ty mezi Německem a Izraelem, stále tak trochu chápané jako vztah mezi pachatelem a obětí.

Dánské království se rozhodlo, že bude vydávat mnohem víc peněz na obranu. Dokonce výrazně víc a hned. Ne proto, že by Dánové chtěli válku, ale proto, že ji nechtějí.

Před sto lety vyšel sovětský sci-fi horor Alexandra Běljajeva Hlava profesora Dowella. Šílený vědec se v příběhu zmocní hlavy svého kolegy, a využívá jeho znalostí. 

Je až s podivem, že se z jedné mše v agnostickém Česku může stát veřejná záležitost s až skandální příchutí. Katolická církev musí zvážit, co je pro ni v této věci hlavní.

Amerika a Indie k sobě mají daleko geograficky, ale ne nutně politicky. Do USA dorazil indický premiér Módí, aby s Trumpem projednal možnosti, jak si porozumět ještě víc.

O arabském světě se mluví celkem často. Teď je k tomu ale ještě jeden důvod: V arabských zemích se jedná o budoucnosti rusko-ukrajinské války. Proč právě tam?

Spojenými státy se žene vlna změn, přinejmenším některé jsou kontroverzní. A přesto jim v Republikánské straně klade jen málokdo odpor. Někdo se ale přece jen najde.

Vývoj kolem Gazy dostal v posledních dnech dva nové impulzy. Jedním je krize, do které se dostalo příměří mezi Hamásem a Izraelem. 

O Libanonu se říká, že vlastně neexistuje. Totiž neexistuje jako jednotný stát, ale každý významný segment společnosti žije z velké části sám pro sebe.