Jan Fingerland

O arabském světě se mluví celkem často. Teď je k tomu ale ještě jeden důvod: V arabských zemích se jedná o budoucnosti rusko-ukrajinské války. Proč právě tam?

Spojenými státy se žene vlna změn, přinejmenším některé jsou kontroverzní. A přesto jim v Republikánské straně klade jen málokdo odpor. Někdo se ale přece jen najde.

Vývoj kolem Gazy dostal v posledních dnech dva nové impulzy. Jedním je krize, do které se dostalo příměří mezi Hamásem a Izraelem. 

O Libanonu se říká, že vlastně neexistuje. Totiž neexistuje jako jednotný stát, ale každý významný segment společnosti žije z velké části sám pro sebe.

Velká část světa už bedlivě sleduje propouštění izraelských rukojmí zadržovaných v Gaze. Jedna unesená Izraelka je zadržována v Iráku, ale o jejím osudu nikdo neví.

Po revoluci běží čas vždycky rychleji. Je tomu tak i v Sýrii, vždyť to nejsou ani dva měsíce od pádu Asadova režimu, a situace v zemi se v řadě ohledů stabilizuje.

Z Gazy by mohla být nová Riviéra, ale je třeba ji vystěhovat, přestavět apod. Tak nějak zněl Trumpův návrh na řešení zapeklité otázky, a vyvolal poprask. 

Nový americký prezident začal své druhé období rázně. Mimo jiné zavedením cel na import ze zemí, jako je Kanada, Mexiko nebo Čína. 

Koho u nás posílí Trumpovo vítězství?; Proč nemlčet k tomu, co se děje na Slovensku; Trumpovy Hvězdné války 2.0; Italské námluvy se SpaceX; Kellner v Národním jako symbol

Izraelská ekonomika má podobné problémy jako západní země – nedostatek pracovních sil v hůře placených oborech. Pracovní povolení pro Palestince jako řešení ztroskotalo.