Jan Fingerland: S Hamásem se (ne)jedná
Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v neděli v Egyptě setkal mimo jiné s členy vedení hnutí Hamás, a poté se přesunul do Jeruzaléma, aby jednal s izraelskými partnery. Schůzky vyvolaly spekulace o výsledcích rozhovorů i otázky, zda mají Američané jednat s organizací, jako je Hamás.
Čtěte také
Setkání se uskutečnilo v okamžiku, kdy Hamás vyjádřil ochotu řídit se patnáctibodovým plánem Rady míru a odzbrojit se, a současně po prohlášení Benjamina Netanjahua, že plán nepřijímá a žádá nejdříve úplné odzbrojení Hamásu.
Tato situace a následný americký pokus ji vyřešit vyvolaly řetězec otázek. Například zda je správné, aby Američané jednali s teroristickou organizací? Zda se chce Hamás skutečně odzbrojit, anebo si jen kupuje čas? Zda se odzbrojí, ale jen pokud bude čelit systematickému vojenskému tlaku, a jak by takový tlak měl nebo neměl vypadat? A jakou roli, případně jaké povinnosti by měli v této věci mít Izraelci?
Otázka pořadí a rychlosti
Hamás vyjádřil ochotu se zbraní zbavit, ale počítá s tím, že je neodevzdá ihned, přičemž není jasné, proč to není možné. Podle některých tvrzení plán nezahrnuje odevzdání všech zbraní. Výsledkem by mělo být, že se z Hamásu stane výhradně politické hnutí, které nebude uplatňovat ozbrojené násilí vůči Izraelcům, ale ani jiným Palestincům.
Čtěte také
Netanjahu je motivován izraelskou zkušeností s opakovanými „taktickými pauzami“, které Hamásu vždy umožnily vrátit se k ozbrojenému boji. V této skepsi má v podporu i zleva. Současně je patrné, že se nechce dostat pod tlak zprava, a to krátce před volbami.
Becalel Smotrič horoval pro nové osidlování Gazy, Ben Gvir se nechal slyšet, že by izraelské útoky měly každý den v Gaze zabít desítky lidí. Obojí byla nepochybně reakce na to, že Američané s Hamásem jednali jako s partnerem – a pak se rovnou přesunuli do Jeruzaléma.
Kdosi, asi někdo z Netanjahuova okolí, proto nechal rozšířit tvrzení, že premiér prý Kushnerovi vyčinil za vyjednávání s organizátory největšího masakru židů od holokaustu.
Čtěte také
Kushner ale zastupuje samotného Trumpa a nepochybně také chtěl nějaké ústupky i po Netanjahuovi. Současně se údajně dohodli na tom, že izraelské údery proti členům Hamásu mohou s americkým souhlasem pokračovat. Tento postoj vychází z představy, že odzbrojení Hamásu je v zájmu Gazanů, nejen Izraele.
Mimo hlavní záběr zůstalo, že Kushner v Egyptě jednal i s tamními představiteli, jejichž spolupráce je pro úspěch jakéhokoli plánu klíčová, a také s Tureckem a Katarem, které jsou patrony Hamásu.
Hamás je nyní pod tlakem i ze strany samotných Gazanů, ale politicky se zkonsolidoval. Všechny důležité role se soustředí v rukou Chalíla al-Hajjy. Má tím pádem velký mandát. Je považován za člověka blízkého Íránu, který rozhodně nechce, aby se Hamás odzbrojil. Jenže Hajja také zvítězil ve vnitrostranickém boji jen těsně a ví, že jakékoli jeho rozhodnutí může být uvnitř Hamásu snadno napadnuto.
Hamás jako IRA
Jednání s Hamásem vyvolalo nespokojenost ještě u někoho. Představitelé Palestinské autonomie si všimli, že Kushner navštívil Káhiru i Jeruzalém, ale do Ramalláhu nedorazil. To u mezinárodně uznávané palestinské vlády na Západním břehu vyvolává obavu, že ji Američané hodlají obcházet. Přitom právě Palestinská autonomie měla po čase převzít od technokratického výboru správu Gazy.
Kushner si nesouhlasných reakcí od Izraelců i Palestinců nemohl nebýt vědom. Jeho odpověď by zřejmě zněla, že pokud nějaká země nedokáže teroristy porazit, nakonec s nimi musí mluvit – přímo, nebo nepřímo.
Američané s takovou situací mají nejrůznější zkušenosti. S Al Kaidou bojovali do jejího zničení. Totéž v případě Islámského státu, ale příliš se pak neodvděčili svým spojencům Kurdům. S Tálibánem nakonec vyjednali vlastní ústup – a samozřejmě hrálo roli, že měli kam.
Současný americký přístup se pravděpodobně opírá o víru, že Gaza je něco jako Severní Irsko. Británie s nevolí pozorovala, že Washington po léta udržoval kontakty s IRA, ty se nakonec podařilo přetavit do postupného odzbrojení a uzavření nějaké dohody.
Jestli je současný Hamás skutečně něco jako IRA a Gaza jako Severní Irsko, se teprve ukáže.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
