Hamás už neovládá celou Gazu, ale vládne bez oponentů a daleko brutálněji než dřív, popisuje Tureček

„Hajja má dobré kontakty na blízkovýchodní hráče, po zvolení obdržel gratulace nejen z Íránu, ale i Turecka a Egypta, který je nominálně proamerickou zemí. Řadu let sídlí v Kataru a tak může poměrně volně cestovat po světě a má diplomatické schopnosti i možnosti,“ shrnuje expert.

Čtěte také

Kalhousová: Od 7. října vidíme masivní nárůst židovského terorismu proti Palestincům na Západním břehu

V minulosti byl také několikrát terčem izraelských pokusů o atentát, při nichž přišel o několik dětí a vnoučat. „Naposledy loni Izraelci přímo v Kataru bombardovali objekt, v němž měla probíhat jednání o příměří. To vše člověka formuje,“ dodává.

Civilní správu Gazy počátkem července Hamás formálně předal přechodnému technokratickému orgánu, který vznikl na základě dohody o příměří. Ten ale sídlí v Káhiře, takže Gazu dál fakticky řídí Hamás, který se už vůbec nemá k odzbrojení svých silových složek.

„Jsou to lidé vedení Alím Shaatem, což je umírněný palestinský politik. Nejsou v Gaze, protože ozbrojená moc by jim stejně nepodléhala. A připomínám, že ani Izrael je do Gazy nechce pustit,“ přibližuje Tureček, podle něhož není realistické činovníky Hamásu zcela odstavit, protože chybí lidé, kteří by je nahradili. 

Terorista mírotvůrcem

Hamás ve válce přišel o tisíce členů a byl silně oslaben, ovšem na více než polovině území Gazy, kde nejsou přítomny izraelské síly, nerušeně vládne.

Čtěte také

Vztahy mezi lidmi by byly výborné, kdyby nebyla politika tak nenávistná, říká přeživší šoa Erbenová

„Podařilo se mu znovu uchopit moc a tvrdě účtuje s jakýmkoli disentem včetně protestů obyčejných Palestinců, kteří jsou nespokojeni s útlakem i materiálním nedostatkem. Takže sice vládne na daleko menším území, ale daleko brutálněji a bez reálných oponentů,“ konstatuje.

Podle Turečka se radikalizuje i Západní břeh Jordánu, kde vznikla řada nových radikálních frakcí, které se nehlásí k Hamásu ani Fatahu, ale chtějí bojovat s židovským státem.

„Izrael srovnal se zemí řadu uprchlických táborů, což jim nahání rekruty. Je to paradox, který jsme viděli v Gaze, kde byly zabity tisíce ozbrojenců, ale ještě víc nových bojovníků do řad Hamásu vstoupilo, navzdory všemu, co viděli kolem sebe,“ poukazuje.

Válka na vedlejší kolej odstavila umírněné hlasy, které by připouštěly – Hamásem nadále odmítané – dvoustátní řešení. Vítězství někoho takového ovšem nelze očekávat ani v případě říjnových parlamentních voleb v Izraeli.

Čtěte také

Hladík: Gazané nejsou Hamás. Když lidé uvidí, že na okupovaném území se žije líp, Hamásu se zbaví

Ve stejnou dobu se mají konat volby i na palestinských územích – ty parlamentní by podle Turečka v posledních 20 letech nejspíš vždy vyhrál Hamás, prezidentské zase Marwán Barghútí, který si odpykává pět doživotních trestů za terorismus v izraelském vězení, zároveň ale připouští kompromis.

„Třeba přijde někdo, kdo nabude dojmu, že je třeba jednat. A ukáže se, že další bývalý terorista může být mírotvůrcem, jako byli izraelský premiér Menachem Begin, palestinský vůdce Jásir Arafat nebo Nelson Mandela v Jižní Africe. Nevylučoval bych to,“ uzavírá znalec Blízkého východu.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.