Luboš Palata: Polsko se zadlužuje mnohem rychleji než Česko. Ale aspoň si nelže

Čtěte také

Luboš Palata: Visegrád se při jednání o unijním rozpočtu dělí na chudé a bohaté. My Češi jsme ti bohatí

Polsko se výkonností svého hospodářství dostalo mezi dvacet největších ekonomik světa. Při tom všem vydává Polsko pět procent svého hrubého domácího produktu na obranu, a to už posledních pět let. Nakupuje stovky tanků, desítky nejmodernějších stíhaček, buduje opevnění na východní hranici s Běloruskem a Ruskem a výrazně pomáhá i sousední Ukrajině.

To všechno není zadarmo a k těmto superlativům je třeba dodat i jeden zásadní fakt. Polsko velkou část financuje nejen z dosud štědrých dotací Evropské unie, ale také na dluh. A to dluh velmi velký a rychle rostoucí, který se začíná přibližovat 60 procentům hrubého domácího produktu. Což je nejméně o deset procent víc, než má dnes Česko. Samozřejmě v porovnání se stavem zadlužení některých západoevropských zemí, s Francií, Itálií a Řeckem na prvních místech, je i ten polský dluh stále relativně přijatelný.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Aspoň dvě procenta bez vytáček

To, co ale je alarmující, je tempo, kterým se Polsko zadlužuje. Na rok 2027 plánuje deficit ve výši sedmi procent hrubého domácího produktu, což je víc než dvojnásobek tempa, kterým se chce zadlužovat Česko.

Okno příležitostí

I v Polsku si přitom kladou otázku, jak dlouho takové tempo zadlužování může vydržet. Na druhou stranu, Poláci mají v tomto trochu jiné geny, než rakousko-německy spořiví Češi. V Polsku je takový východní pocit, že žijeme prostě teď. A tomu, co se děje s polským rozpočtem neříkají dluhová spirála, ale okno příležitostí.

Čtěte také

Vláda má podpořit růst, souhlasí s výdaji v rozpočtu ekonom Švejnar. Musil: Investice nepomůžou

Český rozpočet, který, jak už jsem uvedl, na první pohled vypadá mnohem lépe než ten polský, má jeden velký problém. A není to jen ten, že na armádu chceme vydávat pouze dvě procenta svého domácího produktu. Ten hlavní problém je v navrhovaných českých vládních změnách, co všechno by se do deficitu rozpočtu nemělo započítávat. Dukovany, dálnice, tratě pro rychlovlaky a kdo ví, co ještě.

Zatímco Poláci si ohledně svého rozpočtu aspoň nelžou, my si chceme lhát do vlastní kapsy, že třeba dluh za dálnice nebude dluhem.

Poláci své okno příležitostí využívají aspoň k tomu, že svoji zemi reálně posilují. My Češi se své dluhy chystáme hlavně takzvaně projíst. A ještě si chceme lhát do vlastní kapsy, že to tak úplně není.

Autor je evropským editorem Deníku