Martin Fendrych: Vlny veder v Evropě zabíjejí desetitisíce lidí a ničí ekonomiku. Popření klimazměny nefunguje
Už se chvála Bohu ochladilo. S vlnami veder ale musíme počítat. Česká vláda sice s velkým zpožděním, ale přece jen nějak zareagovala na sucho. Premiér Babiš oživil Národní koalici proti suchu. Jenomže o vedru, o rychle stoupajících teplotách a jejich dalších důsledcích kromě sucha vláda mlčí.
Ty důsledky musíme brát smrtelně vážně. Protože se na ně mimo jiné taky umírá. Vlna vedra si do začátku srpna v Evropě vyžádala nejméně 35 tisíc mrtvých. Rozuměj: tolik bylo „nadúmrtí“, tolik lidí zemřelo nad běžný průměr. Opakuji, jde o čísla bez srpna. Výsledek bude ještě horší.
Čtěte také
Jako příklad uvedu, že do srpna v Německu, Francii a Španělsku „nadúmrtí“ překonala počet 25 tisíc lidí. V Německu vládní Institut Roberta Kocha napočítal zhruba 14 tisíc úmrtí spojených s horkem od 6. dubna do 9. srpna. Během jediného týdne na konci června zemřelo o 9 600 lidí víc než běžně.
A počet nadúmrtí u nás? Přesné číslo neznáme. Neslyšel jsem a nečetl, že by třeba vláda něco takového zveřejnila. Podle Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) během červnové a červencové vlny veder zemřelo v Česku o 573 lidí více, než činil průměr předchozích pěti let. Srpnová čísla opět dosud neznáme.
Čtěte také
Vedra tedy tiše zabíjejí, to je jisté. Ale třeba města v Česku starým lidem běžně nenabízejí klimatizované prostory, kam by se mohli přes den přijít ochladit. Přitom pro seniory jsou vedra mimořádně zákeřná, riskantní.
Ve vedru se hůř „maká“
Horka víc a víc ničí i ekonomiku. Deník N v srpnu zveřejnil text, který popisuje, že evropské státy, nejen ten náš, selhávají při ochraně pracovníků před extrémním horkem. Důsledky veder představují škody ve stovkách miliard eur. Vedro omezuje ta odvětví, která jsou závislá na práci pod širým nebem. A odhalilo mezery v ochraně pracovníků.
Klimatoložka Evropské agentury pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA) Arianna Giannetti sdělila novinám EUobserver toto: „Extrémní horko a vlny veder jsou strukturální nebezpečí, která představují rizika napříč mnoha sektory a pro širší ekonomiku.“
Čtěte také
Zvyšují se ekonomické náklady klimatické změny. Evropská agentura pro životní prostředí podle Giannetti odhaduje, „že v období od roku 1980 do roku 2024 klimatická nebezpečí způsobila ztráty přesahující 800 miliard eur“ a „25 procent těchto celkových nákladů vzniklo jen za posledních pět let“.
Ztráty a škody jsou hospodářské, ale i nepeněžní. Ty se vyčíslují hůř než třeba povodně a „představují dlouhodobá strukturální rizika“. Příklady. Se stoupající teplotou klesá produktivita, kterou, jak víme, vzývá každá ekonomika. Projevuje se to zejména v zemědělství a stavebnictví. Ve vedrech se hůř „maká“ a práce je také čím dál nebezpečnější. Pozornost klesá, únava stoupá.
Nejde však jen o fyzickou zátěž. Horko vážně zhoršuje kognitivní výkonnost a to zase vede k poklesu celkové pracovní produktivity. Namátkou vzpomenu vědce, nebo řidiče veřejné dopravy. V Evropě je každoročně 130 milionů pracovníků vystaveno tepelnému stresu na pracovišti. Vymahatelná ochrana ve vedrech pro ně neexistuje.
Proč to celé říkám? Protože to je realita. Nová realita, na kterou musí i náš stát reagovat. Ne ji naivně popírat.
Autor je spolupracovník deníku Forum 24
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
