Kulturní válka o školní odklady? „Česko je rekordman, polovina jich byla zbytečná,“ říká Černý z ministerstva

Komentátor David Klimeš upozorňuje na velké regionální rozdíly. V některých okresech se odklady týkaly desetiny dětí, jinde 35 procent.

„Odmítám představu, že na Jesenicku nebo Hodonínsku jsou hloupější nebo pomalejší děti, zatímco na Žďársku nebo v Praze chytřejší. Ne, je tam něco jiného. Laxnost dětských lékařů, poraden, nastavení škol. Dokonce to ani nekopíruje ty sociální nerovnosti. Roky tu probíhá velký experiment s dětmi, pojďme ho vypnout nebo zmírnit,“ vyzývá v Chybě systému.

Černý namítá, že určitá souvislost se sociálním zázemím existuje, stejně tak nelze ani jednoduše říci, že chyba je v poradnách, které odklady doporučují: „Na začátku jsme si mysleli, že v nich je zakopaný pes, ale tak jednoduché to není. Jsou tam i tlaky škol a rodičů. Je to celý komplex příčin.“

Čtěte také

Zápisy do prvních tříd jsou už v zimě, omezují se odklady. Jak poznat, že je dítě na školu zralé?

„Nejdůležitější není odklady redukovat nějakým nařízením, ale změnit způsob práce v mateřských školách a především na těch základních. Aby učitelé nebyli tak zatížení a pak nešťastní,“ navrhuje s tím, že se osvědčilo větší zapojení pedagogických asistentů. S tím má zkušenost i coby dlouholetý ředitel školy.

Rovněž na základě zkušenosti s vlastními dětmi kritizuje novinářka Apolena Rychlíková špatné provázání předškolní a školní výuky. 

„Nedávno jsme na to s dětmi vzpomínali, jaké to bylo jít poprvé do školy. Působí to jako přílet mimozemšťana. Hraji si s dětmi ve školce, střih, jsem u zápisu, kde dělám něco, na co mě nikdo nepřipravil. A pak začíná úplně jiný svět. Už jen to stresuje. Kdyby se s dětmi i rodiči více pracovalo, tak odkladů není tolik,“ uvažuje.

Kulturní válka

Plán ministerstva má přinést redukci odkladů z 25 na zhruba 5 procent. Černý soudí, že odklady jsou dnes zbytečné ve zhruba v polovině případů, na čemž se prý shoduje naprostá většina učitelů. Nejenže dětem neprospívají, ale mohou být i zcela kontraproduktivní.

Čtěte také

Ať chodí děti do školy v šesti letech, říká autor omezení odkladů. Psycholog: Část dětí není zralá

„Typicky když se škola toho dítěte obává, protože třeba mlátí ostatní. Přemlouvají rodiče, poradny jsou pod tlakem a dítě pak dostane odklad. O rok později přijde a dětí mlátí pořád, jen je o rok starší, tak si představte výsledek,“ kritizuje. 

V druhé polovině případů ale odklad může pomoci ke zlepšení, pokud se s dítětem pracuje. U některých diagnóz ovšem nepanuje odborná shoda, kde je správná hranice pro udělení odkladu, typicky u vývojové dysfázie.

„To se teď bude důkladně evaluovat, a pokud se ukáže problém, bude na čase parametry změnit. Řekl bych, že se to bude týkat asi třetiny dětí v tomto školním roce. Bude to zkoumat Česká školní inspekce, ptáme se psychologických poraden a poté i učitelů. Ale ty parametry nebyly střílené od boku, dělali to lidé, kteří tomu rozumí,“ ujišťuje Černý.

Čtěte také

Odklad, nebo nástup do školy? Každé dítě potřebuje jiný start, přípravná třída mu dává čas dozrát

Klimeš podotýká, že celé téma odkladů je extrémně zpolitizované a stalo se součástí kulturních válek. Novela loni sice prošla hlasy poslanců všech stran, kteří přehlasovali Senát, dnes ale premiér Andrej Babiš (ANO) točí videa, kde požaduje, aby děti propadaly z prvních tříd do školek.

„Co si myslí ministr školství Robert Plaga (ANO), nevíme. Je z toho kulturní válka. A toho se nejvíc bojím, protože jestli v Česku něco umíme, tak něco zavést a za dva roky to zase zrušit. A to je snad úplně u všeho,“ dodává.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 5. září po 11. hodině a v neděli 6. září po 15.30.