Jan Fingerland: Na co bude „islámské NATO“
Tři velké země, Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán, podepsaly dohodu o vzájemné obraně. To zní jako významná zpráva a o míře jejího významu skutečně debatují nejen sousedi zmíněných států.
Dohoda byla podepsána v Mekce a nese název tohoto pro islám významného místa. A ne náhodou už také dostala žurnalistickou přezdívku „muslimské“ či „islámské NATO“.
Čtěte také
Důvody jsou dva. Jednak proto, že dohoda napodobuje 5. článek NATO formulací o vzájemné podpoře při napadení. A zadruhé, jde o tři převážně sunnitské muslimské země. Jsou to také regionální velmoci nebo, jiným názvoslovím, střední mocnosti. A všechny také sousedí s Íránem.
V něčem se i liší. Jen dvě z nich lze považovat za blízkovýchodní země, Pákistán je přece jen stranou. A jen jedna z nich je země arabská. V něčem se vzájemně doplňují. Saúdi mají peníze a zdroje energie, ale nemají dost silnou armádu. A zdá se, že ani nemají chuť ji doopravdy nasadit.
Turecko je populačně větší, je členem NATO, má moderní armádu a velmi moderní a výkonný zbrojní průmysl, pro který hledá trhy. Ještě početnější Pákistánci mají velkou armádu, také poměrně moderní, a především mají jadernou zbraň.
Věci se mění
Vznik dohody nepochybně souvisí s tím, že poměry v oblasti se rychle mění a tamní státy se snaží na novou situaci adaptovat. Je pravděpodobné, že íránský režim americko-izraelský útok alespoň dočasně přežije a bude agilnější. A i kdyby se zhroutil, přineslo by to novou nestabilitu.
Čtěte také
Stejně významným faktorem je postupné odcházení Spojených států z oblasti. Američané neodcházejí zcela, ale místo Pax Americana, prosazované silou, nabízejí roli jakéhosi facilitátora.
Třetím faktorem je, že věci jsou společně lépe, ostatně už v září podobnou dohodu podepsaly dvojstranně Saúdi s Pákistánem, a že se mluví i o připojení Egypta, nejlidnatějšího arabského státu s velmi početnou armádou.
Tato sunnitská osa také vzniká vedle trochu asymetrického spojenectví Izraele, Emirátů a Indie – ta poslední nejvíce zajímá Pákistán. Je také zřejmé, že právě Pákistán má velmi blízké vztahy s Čínou. Indicko-izraelská osa je zase spojena s Etiopií nebo Somalilandem, případně i Řeckem a Kyprem zase v jiném směru.
Slova a činy
Vzniká samozřejmě otázka, do jaké míry je tato aliance míněna vážně. Navzdory slovům o vzájemné obraně totiž není pravděpodobné, že by například Pákistán bojoval v zájmu Saúdů proti Íránu v otevřené válce.
Tento článek už prošel testem, protože saúdské zájmy byly v posledních dnech napadeny jak z jihu, od jemenských Húsíů, tak ze severu, od šíitských milicí v Iráku. V obou případech šlo o prodloužené ruce Íránu a Pákistán skutečně zareagoval – tím, že vydal odsuzující prohlášení.
Čtěte také
Je ovšem také pravda, že Íránci nehodlali nutně rozpoutat válku se Saúdy, ale jen vyslali signál – že mají možnosti, jak dále prosazovat svůj vliv. Například zablokovat po Hormuzu i úžinu Bab al Mandab, čímž by dále ohrozili nejen saúdské zájmy.
Je tu ještě třetí otázka, co to znamená pro Západ. Někdy se „muslimské NATO“ interpretuje jako protiamerická aliance, což možná platí ideologicky. Jde o státy, které hodlají jít vlastní cestou a deklarují trochu jiné hodnoty než Západ. Specificky Turecko se už dříve vydalo na cestu od svých euroatlantických vazeb a nyní buduje vojenské kapacity mimo své závazky k NATO.
Také ale platí, že Turecko, Pákistán i Saúdi mají s Američany relativně úzké vztahy, částečně přijímají americkou podporu, a v případě opravdu vážných problémů by na Američanech stejně ještě záviseli. Nehledě na to, že mezi Saúdskou Arábií a Tureckem je toho mnoho nedořešeného.
Skeptici, nebo optimisté – záleží na úhlu pohledu – proto říkají, že islámské NATO je především deklaratorní podnik, a nikoli reálná vojenská aliance. Ale i deklarace něco znamenají.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
