Jefim Fištejn: Svět nekončí, ale liberální pokrokářství ano

12. září 2026

Britský deník Guardian v posledních dnech často věnuje své názorové stránky úvahám o osudu ideologie, kterou nejenže sám sdílí, ale má ve světě pověst jejího pilíře a ochránce. Sociální jevy a události jeho autoři většinou hodnotí a svým čtenářům předkládají z pozic středolevého liberalizmu. Nedávné zásadní komentáře, o nichž mluvím, nevidí nejbližší budoucnost svého světonázoru příliš růžově.

Svědčí o tom i název eseje z posledního týdne Svět nekončí, ale liberální pokrokářství ano. Jeho autor jménem Waleed Ali vyjmenovává četná protivenství z poslední doby, která brzdí společenský pokrok. On sám jim obrazně říká „monstra“, ale přesnější by bylo asi označení „příšery“, nebo dokonce „strašidla“, v duchu Marxova Komunistického manifestu.

Čtěte také

Není třeba být chytrý jako Einstein, aby si jeden všiml, že takřka každý den přináší pro lidstvo zprávy, kterým se česky říká „Jobovy zvěsti“ – klimatické změny, rozpad mezinárodního řádu, ekonomické krize, válečné konflikty, epidemie nakažlivých nemocí.

Některé jobovky deprimují zejména lidi, kteří sdílí názor deníku Guardian. Mám na mysli nezastavitelný vzestup pravicových sil, vzmach populistických sociálních sítí, zneužití umělé inteligence, v Británii specificky popularita stran typu Reform UK a Restore UK, nezvládnutá imigrace a jako třešinka na dortu, zjevení Donalda Trumpa.

Stejný směr

Waleed Ali z deníku Guardian nabízí vysvětlení, jež v podstatě vyviňuje a zbavuje odpovědnosti politický směr, který až doteď držel otěže moci skoro v celém západním světě. Podle autora příčinou všeho zlého je skutečnost, že lidé přestávají věřit v sociální pokrok.

Čtěte také

Ve společnosti prý zdomácnělo přesvědčení, že obvyklý řád byl zborcen a nic ho nemůže obnovit, sliby nebyly naplněny a příslib dobrého života byl pouze zrádnou návnadou. Ať už to politici slibovali v dobré víře, nebo z čistě kořistnických důvodů, dostát těm slibům nedokázal nikdo.

Obyčejná epidemie přestává být vnímána jako dočasné oslabení imunity a začíná se jevit jako příznak blížícího se zániku lidstva. A to všechno proto, že zmizela víra v pokrok, domnívá se Waleed Ali z britského deníku Guardian. Ocituji jeho závěrečnou úvahu: „Když občané přestávají věřit v pokrok, společnost západního typu okamžitě upadá do krizového stavu. Celý politický řád je založen na příslibu stále většího bohatství a stále lepší kontroly nad vlastními životy.

Můžeme si dovolit ty nejodvážnější sny v naději, že pokud se jejich naplnění nepovede nám, povede se našim dětem. Vycházíme z jistoty, že každá další generace bude žít lépe a déle než předchozí. Političtí soupeři si mohli říkat konzervativci nebo pokrokáři, leč zásadní nabídka byla stejná – lepší život. Rozdíl mezi nimi byl v tom, jak stejného cíle chtějí dosáhnout, jakými prostředky a způsoby. Jedni mohli vyhrát, druzí prohrát. Lišili se možná v rychlosti a metodách postupu, ale směr měli stejný“.

Jefim Fištejn

Zoufalství kolektivu levicově liberálního deníku Guardian lze pochopit, půda jim ujíždí pod nohama. Půvab celé úvahy není v tom, že konstatuje úpadek víry v sociální pokrok. Lidská společnost nikdy nebyla nehybná a nikdy neustrnula ve svém vývoji, nezávisle na tom, co levice označí za sociální pokrok, a co ne.

Vzácnost úvahy je v tom, že pod tlakem okolností musel autor uznat, že i konzervativní soupeři socialistů nechtěli vždy jenom škodit lidstvu, nýbrž usilovali o jeho dobro. A kdo z nich to dělal lépe, to je předmět sporu, který se právě vede.

Autor je publicista

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.