Martina Varkočková: Berme Šanghajskou organizaci pro spolupráci vážněji!
S určitým nadhledem by se dalo říct, že Biškek, hlavní město 7,5milionového Kyrgyzstánu, se na několik dní na přelomu srpna a září stalo hlavním městem, pokud ne světa, tak alespoň Asie. Tato hornatá země nejen oslavila 35leté výročí své nezávislosti, ale zároveň odstartovala 6. ročník Světových nomádských her (World Nomad Games) za účasti výprav z více než stovky zemí.
Biškek však především hostil výroční setkání hlav států Šanghajské organizace pro spolupráci, která letos slaví výročí 25 let své existence. Na jednom místě se tak setkali lídři Číny, Ruska, Indie, Pákistánu, Íránu, Běloruska a čtyř středoasijských republik. Probíhala i různá další bilaterální a multilaterální jednání.
Čtěte také
Šanghajská organizace pro spolupráci je suverénně největší regionální organizací na světě, představuje 42 procent světové populace a zhruba čtvrtinu světového HDP. Původní důvod jejího vzniku – vyřešení otázky hranic a bezpečnosti po rozpadu Sovětského svazu – dávno přerostl v relativně širokou spolupráci bezpečnostního, ekonomického a energetického charakteru.
Fakt, že jejími členy jsou země, které spolu často bilaterálně více či méně otevřeně soutěží (Rusko, Čína, Indie, Pákistán), samozřejmě značně oslabuje její efektivnost, nicméně přesto je překvapující, že se summitu nevěnuje u nás větší pozornost.
Zeslabení úlohy amerického dolaru
Pravda, Šanghajská organizace pro spolupráci je tradičně skoupá na slovo, a příliš materiálů nezveřejňuje. Nicméně již nyní víme, že kromě Biškekské deklarace bylo přijato 27 dalších dokumentů, které připravují půdu pro hlubší spolupráci v různých oblastech jako je boj proti obchodu s drogami, podpora biodiverzity, spolupráce v oblasti umělé inteligence či rozvoj spolupráce v oblasti energetiky.
Čtěte také
Podtrhnout je ale nutné fakt, že členové Šanghajské organizace pro spolupráci důrazně podpořili Írán a odsoudili útoky na něj. Zároveň odsoudili jednostranná donucovací opatření, která nejsou v souladu s pravidly OSN či Světové obchodní organizace.
To je možné číst jako kritiku ekonomických sankcí, a to nejen těch amerických vůči Íránu, ale potenciálně i těch evropských proti Rusku. Hlavy států naopak vůbec nezmínili válku Ruska proti Ukrajině.
Asi nejvíce očekávaný byl pak vývoj kolem plánovaného vzniku vlastní rozvojové banky. Pokud by vznikla, byla by to vedle Asijské infrastrukturní investiční banky (AIIB) další významná finanční instituce fungující mimo tradiční rámce dosavadních globálních pravidel.
Čtěte také
Její existence by tak mohla podpořit další pokusy o dedolarizaci, tedy o zeslabení úlohy amerického dolaru jako rezervní měny či měny pro přeshraniční transakce. Zde se však překvapení nekonalo, vznik rozvojové banky ohlášen nebyl a zůstává tedy ve vyjednávací fázi.
Zdánlivě tedy možná skutečně není třeba o summitu hovořit. Nicméně v dnešní době, kdy se světový řád proměňuje, setkání hlav států, které se netají ambicemi vytlačit nebo přeměnit stávající pravidla politického či ekonomického vládnutí, může do určité míry pouze formálně fungující organizaci postupně proměnit ve velmi silného aktéra.
Letos bylo na summitu podepsáno memorandum o porozumění s Africkou unií. Nebylo by od věci, aby Evropská unie začala brát Šanghajskou organizaci pro spolupráci vážněji.
Autorka působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity v Praze
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
