David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Vilém Hejl byl velký spisovatel. K jeho smůle ale žil v Československu
„Kdyby byl víc znám ve světě, nepochybně by patřil k aspirantům na Nobelovu cenu,“ řekl novinář Karel Hvížďala o spisovateli, překladateli a novináři Vilému Hejlovi.
-
Jaroslav Nachtmann. Spolupracovník gestapa, který poslal na smrt dvě stě lidí
Konfident gestapa Jaroslav Nachtmann byl po válce odsouzen za smrt 200 odbojářů. Přesto s ním spolupracovaly KGB i StB. Jeho příběh představí historik Jindřich Marek.
-
Jiří Havelka, spolehlivá „pravá ruka“ prezidenta Háchy
Prezident Emil Hácha – a přednosta jeho kanceláře Jiří Havelka. Jeden jako veřejná tvář české politiky ve složité době, druhý jako prezidentův nejbližší spolupracovník.
-
Jozef Tiso žádal jeden národ, jednu stranu a jednoho vůdce
Jaký mluvil k rozhlasovým posluchačům slovenský prezident Josef Tiso? V roce 1947 byl v Bratislavě popraven za činy, kterých se dopustil během války.
-
Klam, špioni a lži aneb Jak Rusko obelhává Západ
Poslechněte si hned dvě knihy, které každá jinak rozebírají fenomén špionáže a terorismu.
-
Manželé Wardovi odešli z USA do socialistického Československa. Deset let jim stačilo
Příběhů lidí, kteří za více nebo méně dramatických okolností prchali z komunisty ovládaného Československa na Západ, jsou tisíce. Jenže fungovalo to i opačně.
-
Sacher a Bartončík: Jeden svazky StB likvidoval, druhý se v nich objevil
Rok 1990 je spojený nejen s likvidací StB, ale také s první velkou kauzou odhalení tajeného spolupracovníka.
-
Spolupracovníci StB: Nekuda, Císler i zpěvačka Čeřovská
Mimořádný zájem projevovala československá Státní bezpečnost před rokem 1989 o informace o smýšlení umělců. Řadu z nich proto získala jako své tajné spolupracovníky.
-
Jiří Mucha: Politický vězeň, spolupracovník StB a společenský agent
Před třiceti lety zemřel spisovatel Jiří Mucha, syn slavného českého malíře Alfonse Muchy. Byl řadu let spolupracovníkem StB, politickým vězněm a později sledovanou osobou.
-
Příběh Vladimíra Pekelského je stále záhadou. Byl kolaborant, odbojář i spolupracovník StB
Před 35 lety zemřel v Kolíně nad Rýnem muž, který měl za sebou pestrou minulost: za války kolaborant s nacisty, po válce emigrant, organizátor odboje – a nakonec agent StB.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »