Václav Pešička

Vzrostl počet domácností, které cíleně šetří na spotřebních výdajích, a někteřé se i tak propadají do chudoby. Jak to změní českou společnost? 

Kdo si v řetězci zemědělec-zpracovatel-obchodník přičítá nejvyšší zisk? Měl by stát něco vyvodit ze svých kontrol? Téma pro ekonomku Ilonu Švihlíkovou. 

Nejdřív dvouletá pandemie, pak ruská invaze na Ukrajinu – obojí zasáhlo světovou ekonomiku a zpřetrhalo dodavatelské řetězce. Debatují P. Holub, P. Zahradník a R. Doležal.

„Je důležité, aby tu ukrajinské ženy začaly pracovat na místech, které budou odpovídat jejich kvalifikaci, pokud se tu rozhodnou zůstat delší dobu,“ říká ekonom Jan Bureš.

Kdyby Evropská unie přestala odebírat ropu a plyn z Ruska, dlouhodobě by to Ruské federaci uškodilo, je přesvědčený rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.

Válka na Ukrajině překreslila české plány na obnovu ekonomiky po dvouleté covidové krizi. 

Vysoká inflace nebo rostoucí ceny benzínu a nafty dopadají nejen na domácnosti, ale i na firmy. Ty tak po pandemii čelí další hrozbě existenčních problémů.

Prakticky všechny ekonomiky světa zhoršují své výhledy kvůli válce na Ukrajině. Ekonom Mojmír Hampl chválí českou vládu s tím, že že situaci čte podle něj realisticky.

Ruská centrální banka kvůli sankcím skokově zvýšila základní sazbu na 20 procent a také nařídila ruským firmám, aby 80 procent svých devizových prostředků převedly na rubl.

„Zelené revoluce se pojďme ujmout jako země Jan Ámose Komenského, který byl extrémně osvícený nejen ekologicky. Hlásal, že člověk není vytržen z přírodního prostředí.“