Václav Pešička

Česká ekonomika čelí do budoucna nejistým vyhlídkám. Na vině jsou vysoké ceny energií, jejichž příčinou jsou problematické dodávky plynu z Ruska. 

Pod taktovkou nového guvernéra ČNB dojde k zachování sazeb na stávající úrovni, domnívá se rektor Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petr Dvořák.

Až dvě třetiny Čechů plánují v letošním roce úpravy svého stávajícího bydlení. Jenomže materiál na stavby buď není, nebo je výrazně dražší.

Rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent, což je nejvýše od roku 1999. Důvodem je dosavadní vývoj inflace.

Evropské země řeší zásadní ekonomické problémy. Narušené dodavatelské řetězce v kombinaci s rostoucími cenami energií mixují koktejl, který řada podniků nemusí přežít.

„Je to disbalance v našem uspořádání celého systému. Vidím tam potenciální riziko,“ říká David Marek.

Novinář Klimeš ale namítá: „Chtěl jsem, abychom do eurozóny vstupovali jako úspěšný národ, který se svojí měnou udělal reformy, které se pak s eurem dělají mnohem hůře.“

Vzrostl počet domácností, které cíleně šetří na spotřebních výdajích, a někteřé se i tak propadají do chudoby. Jak to změní českou společnost? 

Kdo si v řetězci zemědělec-zpracovatel-obchodník přičítá nejvyšší zisk? Měl by stát něco vyvodit ze svých kontrol? Téma pro ekonomku Ilonu Švihlíkovou. 

Nejdřív dvouletá pandemie, pak ruská invaze na Ukrajinu – obojí zasáhlo světovou ekonomiku a zpřetrhalo dodavatelské řetězce. Debatují P. Holub, P. Zahradník a R. Doležal.