Petr Holub

Hospodaření státu se v říjnu zhoršilo. Kondice státního rozpočtu chřadne. Tak chmurné komentáře provázely publikaci údajů o stavu rozpočtu na konci října.

Vysoký deficit je ekonomický zločin, zaznělo při projednávání státního rozpočtu na rok 2027. Existuje však něco ještě horšího než deficit, a to jsou vysoké daně.

V parcích se najdou lavičky pokryté solárními panely a člověk si od nich může nabít mobil. Pozastavil se nad nimi i NKÚ a podivil se nad cenou 200 tisíc korun za kus. 

Zrušte volby! Tak zoufalá úvaha člověka napadne, když si uvědomí rizika, když během 12 měsíců proběhnou volby ve Španělsku, Francii, Finsku, Řecku, Polsku a Itálii. 

Možná nastal čas propadnout panice, může člověk usoudit po přečtení zprávy, jaká byla v září inflace. Panika má výhodu v tom, že člověk stihne nakřečkovat objem zboží.

Komunální volby mají s velkou politikou jen málo společného, zní jeden z rozšířených mýtů. Lidé nevolí strany, ale osobnosti. Jsou to vedlejší volby. Doopravdy?

Stejně jako pro každého motoristu, který jezdí na diesel, nastaly i pro mě zlé časy, letos už podruhé. Od 1. října ale bude všechno jinak. Opravdu?

Pád do pasti státního dluhu je strašákem, kterého ekonomové rádi vytahují, když chtějí přesvědčit politiky, aby se nezadlužovali. Nejpozději v pondělí se strašák objevil. 

Bilance voleb v Sasku-Anhaltsku vyvolává pocit katastrofy, která zasáhla nejen malou spolkovou zemi ležící pouhých 150 kilometrů na sever od českých hranic. 

Pokud je návrh rozpočtu na příští rok něčím unikátní, pak intenzitou kritických útoků, které ho stíhají ze strany opozice a médií.