Petr Holub: Existenční obavy a reformy kancléře Merze přispěly k vítězství AfD
Bilance voleb v Sasku-Anhaltsku vyvolává pocit katastrofy, která zasáhla nejen malou spolkovou zemi ležící pouhých 150 kilometrů na sever od českých hranic. Podpora Alternativy pro Německo (AfD) tam totiž nejen přesáhla 40 procent, ale dokonce se přiblížila hranici 45 procent a nemá tedy daleko k absolutní většině.
Čtěte také
Není jasné, co to vlastně znamená. Vítězství radikálně pravicové, podle některých analýz dokonce extrémně pravicové strany může být dokladem, že se v Německu probouzejí nebezpečné resentimenty z minulých dob.
Nabízí se i výklad, že naprosto ztroskotala transformace východního Německa ze socialismu na kapitalismus a že podobně dopadnou všechny země východního bloku. Případně lze uvažovat, jestli není nespokojenost Saska-Anhaltska ilustrací nezadržitelného úpadku celé německé ekonomiky a společnosti.
Existenční obavy
Pokud ovšem nejsou Anhalťané zcela specifickou komunitou, musí existovat i obyčejné, přízemní důvody, proč Alternativa zčistajasna zdvojnásobila svůj volební zisk.
Čtěte také
Není pochyb, že u mnoha voličů hrály klíčovou roli existenční obavy, na které už před volbami upozorňovali přední východoněmečtí politici v čele se zemskými premiéry. Německo má ekonomické potíže, to je pravda, přesto se po pěti letech stagnace zdá, že se uměřený růst vrátil. Podle předpovědí ekonomika letos vyroste o 1,3 procenta.
Důvodem má sice být hlavně růst vládních výdajů, ale i ten nejmenší krok k oživení se počítá. Teď je ovšem třeba učinit druhý krok, kterým jsou dalekosáhlé reformy daní, byrokracie a sociálních systémů. A právě v tom je pro obyčejného Němce aktuální problém.
Reformy kancléře Merze
Od vlády kancléře Friedricha Merze veřejnost dlouho požadovala, ať reformy předloží, ovšem poprask nastal, když tak skutečně učinila. Jejich součástí jsou kromě snížení daní pro podniky a rodiny s průměrnými a nižšími příjmy také kroky opačným směrem.
Čtěte také
Bude zřízen nový úřad proti zneužívání sociálních dávek, o tři procenta se zvýší dosud takřka nulové odvody pro zaměstnance s minijoby, zruší se benevolentní pravidlo, podle kterého zaměstnanec nemusel předkládat zaměstnavateli neschopenku, pokud marodil jenom tři dny.
To všechno už je z pohledu méně vydělávajících nepříjemné, ovšem existenční ohrožení mohou vidět v zásahu do důchodové oblasti. Také v Německu se penzijní věk zvyšuje a v roce 2031 by měl dosáhnout 67 let.
Opatření proti východním Němcům?
Teď ovšem hodlá kancléř Merz zrušit možnost odejít bez jakýchkoli sankcí do předčasné penze, pokud člověk odpracoval 45 let. To zasáhne hlavně obyvatele bývalé NDR včetně Saska-Anhaltska. Ti nemají stejně jako Češi našetřeno v soukromých penzijních fondech, zároveň však začali dříve pracovat a do předčasného důchodu se tak většina dostane už po šedesátce.
Teď o takovou možnost přijdou – takřka by se dalo říci, že Merz vymyslel opatření proti východním Němcům. V každém případě to je důvod, proč volit protestní stranu, která se navíc k východnímu Německu výslovně hlásí, a takovou stranou je Alternativa.
Volby v Sasku-Anhaltsku nemusely pro klasické demokratické strany dopadnout tak katastrofálně, kdyby se Merzova vláda svými plány nepochlubila už v červenci, dva měsíce před citlivými volbami na východě země. Nemluvě o tom, že už přespříští víkend východ volí znovu, tentokrát v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
