Petr Holub: Evropa vstupuje do roku chromé kachny
Zrušte demokratické volby! Tak zoufalá úvaha člověka napadne, když si uvědomí rizika, která celé Evropě přináší nadcházejících 12 měsíců, během kterých proběhnou volby ve Španělsku, Francii, Finsku, Řecku, Polsku a Itálii. Tedy v zemích, kde žije víc než polovina obyvatelstva Evropské unie a které, zjednodušeně řečeno, trápí největší dluhy. „Volby podkopou i to málo odhodlání, které Evropě zbývá k přijímání nepopulárních kroků,“ shrnul vyhlídky týdeník The Economist.
Čtěte také
Vraťme se do Česka. Odhady tuzemského hospodářského růstu postupně klesají, a pokud Česká národní banka ještě počátkem roku předpovídala růst poblíž tří procent hrubého domácího produktu, dnes už mohou analytici spekulovat, že centrální bankéři odhad brzy sníží pod dvě procenta.
Tato zpráva může posloužit za ilustraci, jaké časy nadcházejí nejen v České republice. Hospodářský vzestup, který by definitivně překonal důsledky minulého krizového období, se stále nechce dostavit, a kdo ví, jestli nenastane nějaká další krize.
Čemu čelí Evropané
K příčinám hospodářského zpomalení nepochybně patří vysoká cena ropy a pohonných hmot, vyvolaná válečnými událostmi na Blízkém východě. Ovšem tím se zdaleka nevysvětluje všechno. Zřejmě ještě vážnějším důvodem je celkově neuspokojivý stav Evropy.
Čtěte také
Evropa by měla být komplexem, který by soutěžil s Amerikou a Čínou o to, kdo světu nabídne nejlepší řešení v oboru umělé inteligence, místo toho však Evropané čelí neočekávaným nákladům, které vyvolala válka na Ukrajině, a navíc ještě složitě řeší otázky spojené s vyhlídkou, že Amerika nebude nadále ručit za jejich bezpečnost.
Před nadcházející zimou jsou plynové zásobníky naplněny jen na 74 procent, tedy nejméně za posledních 15 let.
Evropa se marně brání laciným dovozům z Číny, které ruinují domácí výrobní potenciál, a pokud by chtěly členské státy zavést nějaká rozpočtová opatření na podporu vlastní konkurenceschopnosti, pak s tím musí počkat, protože se jejich vlády nedokážou dohodnout na evropském rozpočtu pro příštích sedm let.
Jiné starosti státníků
Teď by se tedy měli sejít nejlepší evropští státníci a vymýšlet cestu, jak dostat světadíl z prekérní situace. Jenže k tomu nedojde, protože zmínění státníci mají jiné starosti.
Čtěte také
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil na konec listopadu předčasné volby a jeho hlavní starostí se stává otázka, jestli se udrží ve funkci.
To bude v průběhu roku následovat i v dalších zemích, které přitom mají společnou jednu věc: totiž že jejich dluhy patří v Evropě k nejvyšším, a to jim brání v jakékoli ambiciózní hospodářské politice ať na domácí, nebo na evropské úrovni.
S ohledem na své znovuzvolení jistě nezačnou vymýšlet úsporná opatření, jak dluhy omezit, zvlášť když jsou někteří z nich v čele s Francouzi vystaveni protestům žádajícím naopak vyšší výdaje.
Nevýkonná Evropa
Prezidenti a premiéři řady důležitých zemí mají před volbami a dostali se tedy do tzv. pozice chromé kachny, která už nemá sílu na jakékoli budovatelské projekty a nebude ji mít celý nadcházející rok.
Depresivní text Economistu i další podobné články jiných médií mají jen jeden pozitivní rozměr. Evropané si navykli produkovat nepřetržitý proud stížností, jaké katastrofy se z okolního světa na jejich kontinent řítí.
Teď ve volebním roce si aspoň uvědomí, že jádrem problému je sama Evropa: nevýkonná, žijící nad poměry a neochotná na tom něco změnit.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
