Faltová: Svět není v dobré kondici. Evropa je stále bezpečná, proto tam část lidí bude směřovat
Ve španělské exklávě Ceuta stále zůstávají stovky migrantů z Maroka. Vláda v Rabatu viní šíření dezinformací i pašerácké gangy. „Ceuta leží v Africe. Je trochu symbolické, že se dramaticky bojíme lidí, kteří k nám přichází, ale přitom jsou na svém území, pokud se na to díváme geografickým pohledem,“ poukazuje v Interview Plus ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Španělská exkláva není součástí Schengenského prostoru. Někteří migranti se tak vrátili zpět do Maroka poté, co zjistili, že ani po překonání hranice nemají možnost pokračovat do Evropské unie.
Důvody, kvůli kterým Maroko opouštěli, mohou být podle odbornice různé. Šanci dostat se do Unie by ovšem v některých případech měli dostat i podle evropského práva a mezinárodních závazků, upozorňuje Faltová:
Čtěte také
„Velmi bych doufala, že bude posouzena žádost lidí, kteří jsou pronásledováni z důvodů, o kterých evropské právo říká, že na základě toho bychom jim měli udělit mezinárodní nebo doplňkovou ochranu.“
Incident v Ceutě vnímá v tuto chvíli spíše jako jednorázovou akci spíše než trend, který se může opakovat. K podobným situacím podle ní dochází také třeba na polsko-běloruské hranici díky kombinaci několika faktorů, potažmo i přístupu Evropské unie.
„Evropská unie se neumí úplně postavit k tématu migrace tak, aby bylo možné důstojně se dostat na evropský pracovní trh,“ vysvětluje. „Pokud bychom nastavili otevřenější cesty – legální jak z hlediska práce, studia, tak ale i z hlediska humanitárního pro ty, kteří jsou v ohrožení, pronásledování – a oni by nemuseli podstupovat tuto cestu, tak by to mohlo ulehčit tlakům na hranicích.”
Migrace jako mocenský boj
Mnohá média popisují situaci ve španělské exklávě jako migrační krizi. Pocit obav u Evropanů může vyvolávat i to, jakým způsobem se o migrantech a migraci dlouhodobě komunikuje, vysvětluje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci a přibližuje téma takzvané instrumentalizace migrace:
„Migrace a migranti především jsou využíváni k mocenskému, politickému boji. To vidíme, máme s tím zkušenost. Nese to s sebou to, že umírají lidé a že se zneužívají i ti nejzranitelnější k tomu, že si mezi sebou státy vyřizují nějaké zájmy.“
Čtěte také
Tématu migrace se nevyhýbají ani dezinformační narativy. Především pravicové vlády ji vykreslují jako bezpečnostní hrozbu a nedostatečně mluví o dalších dopadech nebo o tom, že je to po staletí fungující fenomén, namítá Faltová.
„Zároveň je potřeba říct, že svět globálně není v dobré kondici a konflikty vznikají,“ doplňuje. „Evropa je stále bezpečná a je proto logické, že tam část lidí směřovat bude.“
Momentálně ale podle ní nehrozí, že by se opakovala migrační krize z roku 2015, před kterou někteří politici varují. Pro některé migranty sice může být Evropa atraktivní, rozhodně ale nehostí nejvíce uprchlíků na světě.
„Abych všechny uklidnila, je třeba říct, že většina uprchlíků zůstává v okolních zemích,“ dodává Faltová k českému kontextu.
„A zároveň, viděli jsme to i v ukrajinské zkušenosti, ty kapacity jsou poměrně velké. Když se nebojíme a aktivně se rozhodneme lidem v nouzi pomoci,“ uzavírá ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Zvládnou situaci španělské úřady? Sledujeme novou strategii pašeráckých gangů? A jak vážné je to varování pro evropskou migrační politiku? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
