Petr Holub

Pokud se nová vláda s novým premiérem představí jako skupina praktických lidí, kteří nepotřebují požehnání vyšší moci, pak to může zemi a občanské společnosti prospět.

Jak si mohli Češi a obyvatelé dalších průmyslových zemí myslet, že se ceny energií nebudou zvyšovat? Teď se tedy zvýší výrazně a týká se to elektřiny, plynu a benzínu.

Září a říjen bývají označovány za nešťastné měsíce, protože v nich se odehrává nejvíc ekonomických otřesů. V říjnu roku 1929 se propadly akcie na americké burze.

Deficit, inflace, klima. V těchto třech cizích slovech se skrývá program pro příští vládu.

Philipsova křivka se připomíná v situacích, kdy není dost pracovních sil. Ukazuje, že se nevyrábí dost zboží, a z toho zase vyplývá, že se zdražuje. 

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Něco takového nepodnikla od května 1997. Zřejmě reaguje na něco vážného.

Hádka tuzemské vlády s Evropskou komisí o střet zájmů premiéra Andreje Babiše plní titulní strany zdejších médií. Ve srovnání s Varšavou jde ovšem o slabý odvar.

Možná to tak vláda nemyslela. Spoléhala přece na to, že příští rok nebude nutné platy státním zaměstnancům zvyšovat, když jim začalo chodit o sedm procent čistého navíc.

Elektřina je třikrát dražší, než byla před rokem, a také stojí o polovinu víc než začátkem léta. Zároveň se cenový růst nemá k tomu, aby se zastavil.

O východoevropských zemích, které nevstoupily do eurozóny, se dá říct, že nedokončily transformaci svých ekonomik po pádu komunismu.