Petr Holub

V centru Karviné se v pondělí plazil hroznýš. Jeden z titulků na stránkách zpravodajských webů konečně oznámil, že nebezpečí koronaviru v Česku je minimální.

My vytvoříme finanční rámec a pak bude záležet na ostatních, jak tuto možnost využijí. Těmito slovy lze shrnout vládní recept na restart tuzemského hospodářství.

„Evropa je ve skvělé pozici,“ oznámila předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová.

Nikdo nechce ani nemůže zpochybnit, že si zdravotníci zaslouží odměny za své nasazení v časech koronaviru.

Špatné zprávy by se v těžkých časech neměly rozšiřovat, maximálně pokud jeden z jejich rozměrů poslouží k povzbuzení. To se týká půlroční bilance státního rozpočtu.

Koronavirová krize přiměla vládu zastavit ekonomiku a to vyvolalo pocit, že vláda musí nahradit všechny škody, dokonce má povinnost uspokojit všechny požadavky.

Co se přihodilo ve sněmovně při schvalování rozpočtu, lze směle označit za politováníhodné.

Co s námi a se zdravotnictvím udělá koronavirus, mohli se ptát lékaři, sestry i zdravotničtí manažeři někdy počátkem března, když se ještě nevědělo, jaká pohroma přichází.

Po sněmovně běhá pořádně velký medvěd a každý pamětník ví, co to znamená. Naposledy tam medvědi byli k vidění před patnácti lety.

Minimální mzda v příštím roce bude 16 tisíc korun, o 1400 korun výše než letos. Tak velký nárůst jsme ještě nezažili.