Petr Holub: Návrat inflace. Je to vážné?
Možná už zase nastal čas propadnout panice, může člověk usoudit po přečtení zprávy, jaká byla v září inflace. Taková panika má výhodu v tom, že člověk ještě stihne nakřečkovat dostatečný objem zboží za aktuální, tedy relativně nízké ceny.
Na druhé straně tím zvyšuje možnost, že se obavy z prudkého růstu cen opravdu naplní – ovšem to mu nemusí vadit, pokud se už stihl zásobit.
Čtěte také
Důvodem k této obskurní úvaze jsou ovšem skutečná čísla, nemluvě o pochmurné náladě ve společnosti, která nastala jako vždy společně s návratem z prázdnin.
Statistický úřad skutečně vydal předběžný odhad, podle kterého v září vyrostly ceny v průměru o 2,5 procenta, a to je o 0,6 procenta víc než v srpnu. Možná nemá smysl tento odhad přeceňovat. Ve srovnání s Evropou to je pořád druhá nejnižší inflace. Zároveň má zvýšení inflační laťky jediný důvod, totiž zdražení pohonných hmot v důsledku války v Perském zálivu. Až se poměry uklidní, a uklidnit se musí, pak budeme opět cestovat za přijatelnou cenu.
Navýšení platů ve veřejných institucích
Lehké mrazení v zátylku jako příznak blížící se paniky však člověk může cítit při vzpomínce na rok 2021, kdy se poměry koncem léta a začátkem podzimu vyvíjely úplně stejně jako letos. Ceny začaly průběžně růst v červenci a zastavilo se to až o rok a tři měsíce později na osmnácti procentech.
Čtěte také
Také tehdy ze všeho nejdřív zdražily pohonné hmoty, pak se ale začaly přidávat i další komodity, od energií pro domácnost, přes služby a běžné průmyslové zboží, a poslední ránu hospodyňkám pak zasadilo zdražení potravin.
To se může klidně opakovat, jak lze předvést třeba u energií pro domácnost. Dnes za ně podle Českého statistického úřadu platíme méně než před rokem. Za to však vděčíme výhradně tomu, že vláda Andreje Babiše domácnosti osvobodila od příplatků za obnovitelné zdroje. Tento efekt se však vyčerpá nejpozději v lednu.
Za nízkou inflaci ve srovnání s Evropou mohou také levné potraviny, u kterých v Česku a jen v pár dalších zemích ceny dokonce klesají. Tady není třeba litovat obchodníků ani rolníků, už vzhledem k tomu, že se v loňském roce zisky zemědělských firem navýšily o 120 procent, a letošní pokles je tedy sotva může zničit. Ovšem není pochyb, že právě zemědělci začnou na ceny opět tlačit, a nejpozději také v lednu.
Čtěte také
Jednou větou, mírné panice můžeme propadnout už dnes, přesto s ní ještě můžeme počkat do konce roku, až se temné vize o drahé elektřině a másle začnou opravdu naplňovat.
Varování vyplývající z čísel Českého statistického úřadu by pořád šlo zlehčovat, kdyby se scénář z roku 2021 neopakoval ještě v jenom rozměru. Jak upozornila viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová, inflaci může rozjet nepřiměřené navýšení platů ve veřejných institucích, které umožní značné části populace utrácet i při rostoucích cenách.
Před pěti lety vyrostly čisté mzdy ve veřejné sféře o 20 procent, letos to v druhém čtvrtletí bylo o osm až devět procent s výjimkou zdravotnictví, kde se museli spokojit s pěti procenty. Tak tedy zní argument, podle kterého jsme opravdu na šikmé inflační ploše.
Vyšší zářijová inflace se tím stává vážným argumentem, proč by se měla vláda při navyšování platů státních zaměstnanců chovat uměřeně, přesněji řečeno, proč by je v rozpočtu na rok 2027 vůbec zvyšovat neměla.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
