Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Historik: Habsburkové naše práva nezradili. České dějiny v rámci Rakouska hodnotím pozitivně
Až v poslední době historiografie i veřejnost začaly jinak pohlížet na čtyřsetletou historii Čech v rámci Rakouska-Uherska. Je pravdivý obrozenecký mýtus o údajném útlaku?
-
Jak chránilo Československo své občany při havárii Černobylu? Zatajováním a propagandou
Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu. Československo se ale tvářilo, že se nic neděje...
-
Jak se Československo po havárii v Černobylu postaralo o své občany a jak to tam vypadá dnes?
Čtyřicet let od havárie jaderné elektrárny v Černobylu připomenou reprízy pořadů Jak to bylo doopravdy Jana Kalouse a Ivany Chmel Denčevové a Hovory Vladimíra Kroce.
-
Jakou roli hrál za války exilový předseda vlády a kněz Jan Šrámek?
Události naší historie bývají spojovány se symboly. Proto, když slyšíte 2. světová válka a československý exil v Londýně, vybaví se vám jméno prezidenta Edvarda Beneše.
-
„V Boha nevěří, ale cítí se být Rút.“ I kvůli Ortenovi. Osudové ženy: Marie Rút Křížková
Milovala poezii. Nejvíce ale básnické dílo Jiřího Ortena. Díky její vytrvalosti bylo jeho dílo vydáno i v době tuhého komunismu. V roce 1983 se stala mluvčí Charty 77.
-
Odsouzený ministr Barák nebyl jen nevinnou obětí. „Myslel si, že je nepostižitelný,“ říká historik
Když se podíváme do historie komunistického Československa, je to sled hledání nepřátel. Když se v první polovině 60. let ve vězení ocitl exministr Barák, byl to skandál.
-
Tajné přednášky, samizdat i rozšiřování Charty 77. Výslechům navzdory. Osudové ženy: Květa Neradová
Vysokoškolská pedagožka, znalkyně literatury i člověk, který uměl otevřeně a kriticky hodnotit okolní dění. Studenti ji ale vyhledávali i pro její schopnost naslouchat.
-
Byl Ježíš proti penězům a majetku?
Majetek i peníze se mohou stát modlou. Zcela jednoduché tvrzení, které ale není tak daleko od pravdy. A právě modlářství je jedním z největších protivníků Boha.
-
Od křídy na chodníku do světových galerií. Osudové ženy: Míla Doleželová, česká Frida Kahlo
Dětství prožila mezi prostějovskou romskou komunitou. Barevné postavy, které křídou malovala na dlažební kostky a domy, ji pak provázely celý její výtvarný život.
-
Život v protektorátu: Zbourané domy, miny ve studnách. Největší evropské cvičiště SS bylo u Benešova
Pořad Ivany Chmel Denčevové se tentokrát zamýšlí nad tím, zda v Čechách bylo největší cvičiště nacistické SS. Odpověď hledá historik Tomáš Zouzal.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »