Ivana Chmel Denčevová

Úleva, radost, naděje, to vše přichází s koncem druhé světové války. Zároveň začíná období hledání viníků, které se často neobejde bez hrůzných událostí.

Pořad Bronislavy Janečkové s názvem Hlásit ihned! vás přenese do prvních poválečných dnů v květnu 1945, kdy se vracely do svých domovů miliony Evropanů. 

S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? 

Který protinacistický odboj byl ten správný a který špatný, v tom měli komunisté jasno. Špatný byl samozřejmě ten ze Západu, kde bojovalo asi 5000 československých vojáků.

Také české země se v jednotlivých etapách historického vývoje právě se vztahem k Rusku potýkaly, někdy to byl obdiv – až bezmezný, jindy kritický či odsuzující pohled.

Pražské jaro 1968 je obdobím naší historie, které si spojujeme s koncem cenzury nebo obnovením řady demokratických principů.

Patřili Češi za války k největším kolaborantům? „Udavačství u nás nebylo četnější, než jinde v okupované Evropě,“ říká v pořadu Jak to bylo doopravdy badatel Jiří Padevět.

Byly středověké ženy jen mlčícími figurkami po boku mužů? Osudy Elišky Přemyslovny, Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské dodnes ukazují jejich vlastní sílu, odvahu a vůli. 

Jsou témata v naší historii, jež se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů.

Kardinál František Tomášek (1899–1992) se v totalitě snažil, stejně jako řada dalších, „životem proplout a přežít“.