Ivana Chmel Denčevová

Chtěla se stát bioložkou. Její studia na pařížské Sorbonně ale přerušila válka. Místo emigrace do Spojených států zvolila protinacistický odboj.

Kunsthistorička, básnířka, kurátorka a disidentka Věra Jirousová byla žena křehké konstituce, ale o to silnější osobnost.

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o řešení politické krize.

Seznam nepřátel komunistického Československa zahrnoval skupiny lidí – včetně bývalých komunistických prominentů a těch, kteří pomáhali vytvářet komunistický režim.

Bylo to pár let po vzniku republiky, kdy se demokracie v Československu ocitla v krizi. Řešení nejsou jednoduchá, možná o to svůdnější bývá volání po vládě „pevné ruky“. 

Mohla prožít spokojený život, kdyby se v Československu v únoru 1948 nechopili moci komunisti. Místo toho prožila dlouhá léta ve vězení. I tak našla za mřížemi lásku.

Fenomén socialistického veksláka připomenou v následující hodině reprízy dvou pořadů o naší ne tak dávné historii, které tvoří další díl Návratů časem.

Byl Jindřich Korutanský otloukánkem naší historie nespravedlivě? „Byl nenáviděným králem cizincem a domácí prostředí preferovalo jinou volbu,“ vysvětluje historička.

Vůně líčidel ji uchvátila už v dětství. Přestože se postupně stala i filmovou a rozhlasovou herečkou, divadlo pro ni bylo na prvním místě po celou dobu její kariéry.

Toužila být klavíristkou. Matka však měla jiný názor a brzy ji provdala. Přesto svůj umělecký talent uplatnila, když se po vzoru svých slavných bratrů stala spisovatelkou.