Nikola Šuhaj – opravdu bohatým bral a chudým dával?

Socha Nikoly Šuhaje před muzeem v Koločavě (2011)
Socha Nikoly Šuhaje před muzeem v Koločavě (2011)

Bohem zapomenutá zem. I tak se říkalo Podkarpatské Rusi. Právě tam se ve velmi chudé rodině roku 1898 narodil Nikola Šuhaj. Byl v armádě, dezertoval, zastřelil maďarského četníka. „Tím se dostal na cestu, ze které nebylo návratu,“ uvádí publicista Stanislav Motl.

Ten nejen nechal zpracovat jeho možný portrét dle vzpomínek pamětníků, ale po stopách Nikoly Šuhaje se také opakovaně vydával.

Co bylo v Nikolově životě ale dál? Žil v lesích, přepadával a loupil a byl terčem snahy četníků, kteří ho chtěli dopadnout. Úkol to byl „celostátní“, mohli bychom říci, protože o něm opakovaně psaly také Lidové noviny. A když byl zradou tří Rusínů zabit 14. srpna roku 1921, uveřejnili noviny tento text: „Dnes se oznamuje smutný konec Šuhajův. Skončil hůře než náš pověstný Babinský.“


Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek a režii měl Michal Bureš. Hostem je publicista Stanislav Motl.

Srovnání s proslulým lotrem Babinský ale trochu kulhá… Možná nás napadne jiná postava s legendární proslulostí, Jánošík. A možná to souvisí s touhou lidí odedávna žít ve spravedlivém světě, ale také s jistou přitažlivostí příběhů lásky, naděje a tragiky. I proto mohl Ivan Olbracht napsat ve své knize reportáží Hory a staletí: „Opravdu na tom tak tuze záleží, kdo Nikola Šuhaj byl a kdo nebyl?“

Přesto náš příběh hledání skutečností pokračuje i tím, jaké nové informace máme a zda se ještě něco nového můžeme dozvědět. Publicista Stanislav Motl k tomu uvádí: „Ano, našel jsem nedávno dokument. Je to dopis manželky jednoho z vrahů adresovaný přímo prezidentu Masarykovi a stěžuje si, že nedostali dosud žádné peníze z vypsané odměny. A dle mého pátrání prezident neodpověděl.“

Jediná dochovaná (posmrtná) fotografie Nikoly a Juraje Šuhajových

Různých peripetií byla po Šuhajově smrti celá řada, a to nejen pro ty, co vraždili, ale také pro četníky, kteří lhali. Jeho manželce Eržice se několik měsíců po Nikolově smrti narodila dcera. Mohli bychom říci, že je to další vrstevnatý příběh. „I další generace bude tento příběh fascinovat, protože je to symbol. A díky Olbrachtovi bude žít dál,“ je přesvědčen Stanislav Motl.

O tom svědčí také divadelní zpracování a filmový muzikál navazující na představení brněnského Divadla na provázku. „A tak lidé budou pravděpodobně Nikolu Šuhaje milovat dále… Jen nelze jednoznačně potvrdit, že opravdu bohatým bral a chudým dával,“ domnívá se Motl. Takže nakonec je to možná opravdu kus z dětských let v nás spjatých s pohádkami.