Opera Braniboři v Čechách vs. fakta: Pravdivé je jen utrpení českého národa, míní historička

Součástí této snahy je i Smetanova opera Braniboři v Čechách, která vznikla na libreto Karla Sabiny a svou premiéru měla 5. ledna 1866. Pravdivý obraz daného období naší historie ale od této opery očekávat opravdu nemůžeme, přestože mnoho pramenů k danému období neexistuje.

Zlé časy

Děj opery nás přivádí do 13. století, konkrétně do období pěti let mezi léty 1278 – 1283. Host pořadu historička Eva Doležalová tuto dobu charakterizuje takto:

Čtěte také

Přemysl Otakar II. byl obětí svého velikášství. Ale šlo i o velmi schopného politika, připomíná historička

„Ocitli jsme se ve zlých časech po smrti Přemysla Otakara II., kdy 26. srpna 1278 král umírá v bitvě na Moravském poli,“ říká a vysvětluje:

„Jeho politika byla velmi dynamická, od rozkvětu až po krize. Roku 1273 byl římským králem zvolen Rudolf Habsburský. Přemysl věřil ve svou šťastnou hvězdu, ale jeho ambice byly nadměrné a s jistou dávkou obezřetnosti a podezření ho sledovali jak evropští panovníci, tak papež. Přemysl Otakar II. neodhadl ono nebezpečí, které s Rudolfem Habsburským přicházelo.“ 

Braniborská správa

Po panovníkově smrti nastal v českých zemích chaos, zároveň se naplno projevily ambice české šlechty.  „Největším úskalím situace bylo, že následník trůnu Václav II. byl nezletilý a nebylo jasné, kdo bude regentem a bude tedy vládnout do doby Václavovy plnoletosti,“ říká historička.  

Ovdovělá královna Kunhuta Haličská aktivně vstoupila do celé situace a obrátila se na Přemyslova synovce Otu V. Braniborského. Ten také brzy do českých zemí přijel a nastává údajný útlak saských vojsk – jak uvádějí kronikáři, a také odloučení následníka trůnu od matky a jeho pobyt na Bezdězu a posléze u příbuzných. Klidu to ale opravdu nepomohlo, jak vysvětluje Doležalová:

„Situace nebyla braniborské správě nakloněna a o správu českých zemí se začal zajímat další příbuzný zemřelého Přemysla Otakara II. – vratislavský kníže Jindřich IV. Probus a do třetice Rudolf Habsburský. Rozjel se boj o to, kdo bude vládnout, a klíčem bylo to, že česká šlechta nebyla jednotná a nevěděla, ke komu se přiklonit.“ 

Pravdivé utrpení

Pouhým krokem od popisu skutečných událostí pak byl později vznik mýtů, které zobrazovaly saské, braniborské – rozumějme „německé“ vojáky tak, že přinesli českým zemím zmar.

Čtěte také

Slavní hochštapleři: Proč se do historie zločinu zapsal i Bedřich Smetana?

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy – zda je Smetanova opera Braniboři v Čechách pravdivým zobrazením historie, historička Eva Doležalová odpovídá:  

„Není, Braniboři v Čechách jsou krásné Smetanovo dílo a dodnes hraná opera, která si zaslouží být viděna. Kdybychom Branibory vzali jako historický dokument, tak by jistě neobstáli. Jediné, co je v libretu, respektive v této opeře pravdivé, je utrpení českého národa.“

„K tomu ovšem došlo i proto, že česká šlechta nebyla sama schopna zvolit nejlepší řešení pro správu českých zemí. A přidaly se k tomu ještě přírodních katastrofy, které přispěly k obrovskému hladomoru, a ten se podepsal na úbytku českého obyvatelstva,“ uzavírá historička.