O „nepolitické politice“ mluvil Václav Havel pouze ve dvou předlistopadových textech, ale v uvozovkách, říká bývalý politik Pithart

5. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Hájek, Ladislav Hejdánek, Václav Havel (1979)

5. října 1936 se v Praze narodil Václav Havel: dramatik, disident, kritik komunistického režimu. Po jeho pádu se stal prezidentem Československa a později i České republiky. Václav Havel je považovaný za autora konceptu nazvaného „nepolitická politika“ a je také kvůli němu kritizován. Ale byl skutečně Václav Havel tím, kdo tento pojem použil jako první, nebo je to jinak?

Účinkují: Vladimír Just, Petr Pithart
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 21. 1. 2019

„Nepolitická politika“ je na první pohled nesourodý pojem. Přesto se v našem veřejném prostoru objevuje a častokráte s dehonestujícím nádechem. Půdorysem pro tento pohled na svět může být podle Petra Pitharta „opatrnost, až nechuť k politickému stranictví“.

Pod pojmem „nepolitická politika“ se tak skrývá podle hosta pořadu Vladimíra Justa „údajná doktrína, která je založena na upozadění standartních politických stran a na zákulisním, mimoparlamentním ovlivňování politiky jakýmisi nátlakovými skupinami bez mandátu, zato se schopností zákulisních intrik a rejdů. Tyto ‚nikým nevolené‘ nátlakové skupiny se například maskují jako nevládní organizace či občanská společnost.“

Havel se k systému politických stran hlásil

Ale pak je pro mnohé překvapením, že sám Václav Havel se k systému politických stran přihlásil v době, kdy to bylo opravdu výjimečné, a to v čase pražského jara.

Čtěte také

Tehdy totiž běžel plným proudem a plný nadějí obrodný proces, ale o žádné alternativě vůči Komunistické straně Československa či dvěma dalším stranám – lidovcům a socialistům – sdruženým v tzv. Národní frontě nikdo neuvažoval.

Veškeré reformní snahy byly na půdorysu komunistické strany, byť ta měla získat „lidskou tvář“. A právě tehdy, na jaře 1968, napsal Václav Havel text s názvem Na téma opozice a v něm mimo jiné uvedl:

„O demokracii lze vážně mluvit jen tam, kde má lid možnost – jednou za čas – svobodně zvolit, kdo mu má vládnout. Což předpokládá existenci dvou souměřitelných alternativ. Totiž dvou svéprávných, rovnoprávných a navzájem na sobě nezávislých praktických sil, z nichž obě mají tutéž šanci stát se vedoucí silou ve státě, rozhodne-li tak lid.“

Návrat k Borovskému a Masarykovi

Cesta za vznikem pojmu „nepolitická politika“, jeho obsahem a kontextem dané doby nás tak překvapivě dovede do 19. století, kdy je spjat s názory skvělého novináře Karla Havlíčka Borovského.

Čtěte také

V historii pak můžeme pokračovat osobností prezidenta T. G. Masaryka. Oba shodně přemýšlejí o politice v širším slova smyslu, o politice, kde je třeba akcentovat mravnost, či chceme-li etiku. Bezpochyby právě to nám může i v současném světě tak scházet právě v politickém prostředí…

Ostatně jak uvádí ve své knize Osmadevadesátý Petr Pithart: „Pojem nepolitické politiky Václav Havel uvedl ve svých předlistopadových textech údajně jen dvakrát (a to ještě v uvozovkách)“.

Přesto se stále opakovaně vrací ideologizující nálepka „nepolitické politiky“ spolu s osobností Václava Havla a častokráte se týká i těch, kteří soudí zcela černobíle, že buď existuje pouze politika, nebo „nepolitická politika“. A od toho je pak pouze krůček k použití starého rčení, že kdo chce psa bít, ten si hůl vždycky najde.

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiu.

Spustit audio

Související