„Humanitární bombardování“ nebo „nepolitická politika“. Pronesl Václav Havel opravdu tyto výroky?

Kde se vzalou sousloví „humanitární bombardování“? „Tento termín letěl prostorem, ujal se a dodnes svým způsobem žije,“ říká Just, divadelní historik a emeritní profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Ačkoliv zaznamenal snahy o vysvětlení výroku s tím, že je to nesmysl a floskule, stále je výrok připisován Václavu Havlovi.

„Když někdo neumí reagovat na Havlovy eseje, tak si vezme sousloví – a pomyslná psí hlava je nasazena. Zároveň se lépe naskakuje na něco jednoduchého než na to, o čem musím něco vědět,“ usuzuje Just

Čtěte také

Příběh Jugoslávie aneb Nejkrásnější tvář socialismu i Josip Tito

Při pátrání po původu výroku o bombardování se ocitáme na Balkánském poloostrově, kde tehdy probíhal největší válečný konflikt od konce druhé světové války, tedy až do současné války na Ukrajině. „Balkán byl kotel, který čekal na roznětku. Ta přišla a bylo zle,“ konstatuje Just.

Do té doby, od konce druhé světové války, tam více než čtyři dekády existovala Socialistická federativní republika Jugoslávie. Ta v 80. letech procházela sociální a politickou krizí a především nástupem nacionalismu.

Od toho byl jen krok ke střetům a pozdějšímu sledu události, které nazýváme balkánskou válkou. Zajímavé je, že až dosud každá ze zúčastněných bojujících stran považuje za signál k bojům a vyvolání války něco jiného.

Čtěte také

Příběh Jugoslávie: Od socialismu k nacionalismu

Civilizovaný svět byl ohromen. „Svět to sledoval, ale bál se zasáhnout. Čili přihlížel dění a nejhorší bylo usnesení Rady bezpečnosti OSN o demilitarizaci, kdy jedné straně zůstala armáda a druhé oči pro pláč,“ říká Just a dodává:

„Nepomohly ani jednotky UNPROFOR. To je trochu varovné i pro současnost. Říkalo se, že nemají mandát, a tak prakticky přihlížely často genocidním praktikám, které se děly před jejich očima.“

Vojenský zásah

Tehdy se Severoatlantická aliance rozhodla k vojenskému zásahu, aby zamezila dalším humanitárním krizím a zločinům. První z akcí se jmenovala Rozhodná síla a útoky byly zaměřeny na vojenské a vojensko-průmyslové komplexy. Zúčastnilo se celkem 13 členských zemí NATO.

Česká republika nikoliv – byla členem NATO pouhých pár týdnů, ale bylo třeba vydat povolení vojenským letounům pro přelety nad naším územím. A toto povolení přišlo usnesením tehdejší jednobarevné sociálnědemokratické vlády, v jejímž čele byl Miloš Zeman.

Čtěte také

Věřil jsem, že nepřežiju, a žil, jako bych byl mrtvý, vzpomíná na Sarajevo válečný chirurg Jaganjac

Vysvětlit veřejnosti, co je cílem vojenské akce, nebylo jednoduché, uznává Just. „Z hlediska mezinárodního práva to správné není, nicméně srbská strana tehdy denně překračovala do té doby všechny myslitelné hranice. A dokonce i podle OSN je pro zastavení genocidy možno výjimečně použít i vojenských prostředků.“

Genocida to byla bezpochyby. Hromadné hroby ve Srebrenici, kde bylo kolem 8 tisíc zavražděných lidí, ukázaly hloubku a rozsah těchto hrůzných činů. Při vysvětlování rozhodnutí NATO tak Václav Havel pro několik médií, zahraničních i tuzemských, vysvětloval tehdejší dění.

Například pro francouzský deník Le Monde v březnu 1999 řekl: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nemůže nikdo pochybovat: nálety a bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární.“

Čtěte také

Havlova nepolitická politika: Problém, nebo jeho řešení?

Je tedy zcela zjevné, jakou formulaci tehdy Havel použil. Sousloví „humanitární bombardování“ to nebylo.

„Havel není autorem tohoto výroku a zejména tohoto spojení. Pro pozdější generace to pak může být jako součást reality, ale realitou to není, je to floskule,“ zdůrazňuje Just a odpovídá tím na otázku pořadu. To ovšem nebylo nic platné.

„Havlovým osudem a osudem jeho výroků je, že se zkreslení jeho výroku dál rozšiřovalo. Jako další příklad lze uvést ‚nepolitickou politiku‘, to je dokonce uvedeno i v Akademickém slovníku. Přitom toto sousloví jako první použil Karel Havlíček Borovský, poté Tomáš G. Masaryk a až poté na ně navázal Havel,“ uzavírá Just.