Havel i Gott. Mladí Češi vnímají devadesátky pozitivně a chtějí se o nich učit, zjistil průzkum

„Pokud se nebudeme učit o moderních dějinách, nemůžeme očekávat, že ze škol budou vycházet lidé, kteří jsou schopni kriticky uvažovat, vyhodnocovat fakta, odolávat fake news,“ zdůrazňuje na úvod pořadu Leonardo Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla.

Když se organizace před několika lety zeptala pedagogů, pro jaké téma jim chybí vzdělávací materiály, odpověď byla jednoznačná – 90. léta.

„Jsou na takovém zvláštním pomezí,“ vysvětluje Grečnerová. „Na jednu stranu jsou už historií, která do výuky rozhodně patří, ale současně ovlivňují i dnešní dobu“.

Mladí lidé dnes čerpají informace o atmosféře i událostech 90. let nejčastěji v rodině skrz vzpomínky rodičů a prarodičů, méně pak z filmů nebo seriálů. Důležitým zdrojem je pro ně také škola.

Barbora Grečnerová, vedoucí vzdělávacích programů v Knihovně Václava Havla|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

„Zatím je výuka devadesátých let, jak z průzkumu vyplývá, spíše povrchní a znalosti nejsou dost pevné,“ připouští vedoucí vzdělávacích projektů.

Většina mladých respondentů by si přála, aby 90. léta byla pevnou součástí výuky. Stejný názor má i 70 procent studentů a studentek odborných učilišť. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém," shrnuje závěry šetření Grečnerová.

Havel i Gott

Období po roce 1989 hodnotí mladí lidé celkově pozitivně. Kromě svobodného cestování vyzdvihují i volný přístup k informacím nebo západní orientaci zahraniční politiky.

„Toho, že byla tehdy nastoupena cesta dobrým směrem, že docházelo k přechodu na demokracii a ustavování demokratických struktur — které tu někdy dobře, někdy hůře fungují dodnes —, si na té době rozhodně cení,“ přibližuje názory respondentů výzkumnice analytického ústavu STEM.

Čtěte také

Osobnosti roku 1989? Havel, Malý a s opačným znaménkem je to Zeman, říká kněz Tomáš Halík

V souvislosti s poslední dekádou 20. století mezi mladými lidmi nejčastěji zaznívalo jméno Václava Havla. Výrazně méně si s obdobím spojovali jiné politické osobnosti jako Václava Klause nebo Miloše Zemana. Nezapomínali ale na jména z kulturní, a především hudební oblasti.

„Pro mě osobně bylo docela překvapením to, že pro mladé lidi je jedním ze symbolů 90. let jméno Karel Gott nebo Michal David,“ říká výzkumnice.

Nejen vraždy a korupce

Méně jednoznačný je postoj mladých lidí ke kriminálním kauzám 90. let. Stejně jako tehdejší politickou kulturu a korupci je vnímají kriticky, pro část z nich je to ale podle výzkumnice „uzavřená kapitola“.

Jitka Uhrová, výzkumnice STEM|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

„Na druhou stranu je tu ale poměrně podobný podíl těch, kteří si myslí, že to má pořád vliv na dnešní dobu,“ dodává a připomíná evidentní vliv seriálu Devadesátky (minisérie České televize, která přibližuje kriminální kauzy 90. let, pozn. red.).

Právě skrz témata jako kriminalita, ekologie nebo technologie chce pestrost 90. let ukázat vzdělávací série Knihovny Václava Havla podpořená výzkumem.

„Rozhodně jsme nechtěli pořád potvrzovat to, že se jednalo o ‚divoká devadesátá léta‘ plná gangsterů, kdy se člověk bál vyjít na ulici – protože to je prostě jenom jedna část z hodně velké pravdy,“ zdůrazňuje Grečnerová.

Jak se liší pohled starší generace na 90. léta? A proč jsou dobrým výukovým materiálem? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.