Havel našel odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec. Je to pravda a láska, je přesvědčený Sedláček

„Po hlubším zamyšlení zjišťuji, že odpověď, že smyslem života, vesmíru, je pravda a láska, je vlastně základem filozofického systému Václava Havla, který teď objevuji,“ zamýšlí se ředitel Havlovy knihovny. 

Čtěte také

Formanová: Spoléhat se na to, že vše bude dobré a je tu pravda, je iluze, kterou bychom měli opustit

Byl to právě první porevoluční prezident, kdo podle Sedláčka přišel s originální a zajímavou myšlenkou. „Ale nám trvalo několik desetiletí, než jsme objevili, že tady máme něco, co světu můžeme nabídnout – že pravda a láska dává smysl, i když se na to podíváte z hlediska vesmíru,“ přibližuje.

Vítězství pravdy a lásky podle něj není něčím, co se stane, pokud tomu budeme věřit. Podobá se spíše fyzikálnímu zákonu, ujišťuje Sedláček: „Že pravda zvítězí nad lží, je nutnost. Lež zvítězit nemůže, nelze na ní stavět.“

„To je ta novinka, kterou Havel do evropské nebo západní filozofie přinesl – smysl vesmíru je založen na pravdě. A energie, která nás tahá z primitivního vesmíru, z banální pravdy, k zajímavější a komplexní realitě, tu bychom mohli nazvat láskou,“ vysvětluje a odvozuje:

Tato myšlenka má dopad nejen na filozofii, ale také politiku. „Politici reflektují přesně to, co v národu vidí. Když národ bude chtít zmrzlinu, budou mu dávat zmrzlinu. Když národ bude chtít pravdu, budou mu dávat pravdu,“ předpokládá ekonom.

Pokročilá demokracie

Česká politika nyní žije spory mezi odcházející a vznikající vládou. Končící vláda Petra Fialy (ODS) upozorňuje na střet zájmů pravděpodobného premiéra Andreje Babiše (ANO), nastupující vláda naopak Fialovu vládu viní z ohrožení české ekonomiky a kritizuje přípravu rozpočtu. 

Čtěte také

BONUS: Poselstvím 17. listopadu je pravda – žít v pravdě, hledat pravdu a nenechat se demoralizovat vytvářením mlhy

„Největší výhodou demokracie není to, že by vybrala nejlepší vládce. Ale že odcházející mocenská struktura – řekněme v současné době odcházející vláda – předá dobrovolně a bez krveprolití vládu lidem, se kterými radikálně a diametrálně nesouhlasí,“ poukazuje ředitel Knihovny Václava Havla.

Ostrost názorů podle něj do politiky svým způsobem patří. „To, že se v politice, ve sportu, v čemkoli jiném snaží hrát ostře, je v pořádku,“ soudí. „My bychom se neměli shodnout na nějakém šedivém, rozbleptaném řešení.“

Sedláček upozorňuje i na to, že Česko není schopné zavést dlouhodobé reformy. Zdejší politice podle něj chybí ekvivalent kamarádské „porady nad pivem“, kde je prostor nad problémy diskutovat a hledat řešení.

Čtěte také

Filozof Němec: V ANO buď souhlasíte, nebo odcházíte, není jiná volba. Není to demokratická struktura

„Může to být think-tank, nějaký debatní prostor, takovou roli mohou sehrát média, může ji sehrát prezident,“ zamýšlí se. „Něco klidného, co je schopno politiky dát dohromady, to je to, oč tu běží,“ nastiňuje a v souvislosti s nejen českými volbami si všímá i často těsného výsledku. 

„To, že volby dopadají takto těsně, nepovažuji za znamení rozdělené společnosti,“ upozorňuje. „Naopak to považuji za znamení pokročilé demokracie, protože evidentně debatujeme o věcech, které jsou citlivé.“

Proč podle něj neexistuje pragmatická politika? Rozhodují volby ekonomické otázky? A na co dává pozor při opakovaném čtení Václava Havla? Poslechněte si celý rozhovor.