Zaskládaný byt, ve kterém skoro nejde chodit. Dokument Život pod nánosem ukazuje problém hromadění

14. prosinec 2025

Paní Eva si prošla dlouhodobým citovým zanedbávání v dětství, domácím násilím v dospělosti a později šikanou na pracovišti. Pocit bezpečí získala až tehdy, když ve svém bytě začala chronicky hromadit různé věci. Jenže to jí způsobilo další problémy.

Dokument Život pod nánosem Kateřiny Hrochové upozorňuje na rozšířený, ale málo známý jev, navíc doprovázený spoustou mýtů a předsudků.

Přijmout pomoc

Čtěte také

Dokument zachycuje okamžik, kdy se paní Eva odhodlá přijmout pomoc zvenčí. Přináší ji Martin Mojžíš Ondruš, zakladatel iniciativy Břečťan, která lidem s chronickým hromaděním bezplatně pomáhá vyklízet byty.

„Já jsem začala dávat hromádky novin ke dveřím, pak kolem dveří. Něco jsem vyprala a dala jsem to z nějakého nepochopitelného důvodu na zem. A pak jsem zase něco vyprala a zase na zem,“ popisuje paní Eva.

Obranný mechanismus

Vedle jejího příběhu dokument představuje i zkušenost další ženy, která o svém hromadění mluví jako o obranném mechanismu po sérii úmrtí blízkých a těžkém onemocnění.

„Tam nehraje roli problém s pravou nebo levou rukou, že bych nedokázala uchopit tašky, ale problém ve zdevastované psychice,“ vysvětluje, že chronické hromadění nesouvisí s leností uklízet.

Její výpověď přitom ukazuje, že po vyklizení prostoru nepřichází automatická úleva a že zásadní roli hraje dlouhodobá psychoterapie.

Kolik může být v Česku lidí, kteří chronicky hromadí? Proč násilné vyklizení bytu může napáchat víc škody než užitku? A jak těmto lidem skutečně pomoci? Poslechněte si celý dokument Život pod nánosem.

autor: Kateřina Hrochová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.