Kysela: Střet zájmů není o majetku a o tom, že čecháčkům vadí bohatí. Ale nedaří se to vysvětlovat

„Nemám pocit, který zjevně má určitá část veřejnosti, že jde o ostentativní podvod. Ale že bych zase slzel nad velkomyslností Andreje Babiše, který se vzdal nejmilovanějšího dítěte, k tomu mám také daleko,“ přiznává a současně věří, že tento případ zůstane v české politice unikátním zjevem.

Fakt, že se premiérské funkce ujímá člověk, který má potíže se zákonem a řeší střet zájmů, považuje za relativně nový jev, který ovšem není specificky český. To, co bylo v západních demokraciích považováno za standard, se mění, podotýká ústavní právník.

Čtěte také

Babiš je těkavá politická potvůrka, prezidentův postoj je jediný správný, říká advokát Kalvoda

„Ve chvíli, kdy mají lidé pocit, že jsou přehlížení, hledají někoho, kdo bude jejich mluvčím. A ten může být velmi odlišný, než jsou oni sami – například když se někdo cítí být chudý a vybírá si miliardáře. Podstatnější ale může být to, že je úspěšný a chová se autenticky,“ poukazuje.

Kysela poznamenává, že původní zákon o střetu zájmů z roku 1992 byl velmi mírný, protože tvůrci nepředpokládali, že by miliardáři vstupovali do politiky. „A když ta pravidla vytváříte, až když máte to zvíře v politice, tak pravděpodobnost shody je daleko nižší,“ dodává.

Jen pro bohaté?

Komentátor David Klimeš oceňuje, že došlo ke zlepšení politické kultury v tom smyslu, že i političtí nepřátelé se vůči sobě dokáží chovat dobře. To vnímá jako jedno z poslání Ústavy.

Čtěte také

Babiš upřednostnil službu republice před osobními zájmy, Fialova vláda byla amatérská, míní Zeman

„Prezident Petr Pavel ví, že nemůže něco blokovat, aniž by u toho nevypadal jako Miloš Zeman a nevystavil se veřejné kritice, jestli tohle ještě přísluší hlavě státu. A Babiš ví, že nikdy nemůže říct to, co si asi myslí: ‚Já mám 34 procent a dřív, nebo později se k tomu premiérskému křeslu dostanu.‘ Dokázali okolo sebe tančit a myslím, že to bylo náročné,“ oceňuje.

Šéfredaktorka serveru Page Not Found Apolena Rychlíková upozorňuje i na vliv Evropské unie: „Ať se tváří jakkoliv antibruselsky, tak Babiš chce mít dobré vztahy s Unií právě i kvůli svému byznysu. A myslím si, že to hrálo taky významnou roli.“

Babišovi voliči podle ní často ani neví, co si pod střetem zájmů představit, a spíše věří tklivému příběhu o firmě budované 30 let, kterou není možné jen tak prodat.

Čtěte také

Babiš teď není ve střetu zájmů, tvrdí Válková. Všichni ví, komu patří Agrofert, namítá Pospíšil

Také podle Kysely se v Česku dlouhodobě nedaří vysvětlit, v čem vlastně problém střetu zájmů spočívá. „A tudíž se ho daří převádět na bohatství – tedy že když na něj upozorňujete, tak vám vadí bohatí lidé. A když vám vadí bohatí lidé, tak jste čecháček. Můžete ale být dost chudý, a přesto si pro sebe přizpůsobovat regulace, pravidla nebo dotační tituly,“ zdůrazňuje.

Stejně tak není vždy jasné, kdo ve střetu zájmů je a není – například v Kanadě k tomu existuje speciální úřad, který je schopen to říci předem.

„Čili lze to vymyslet tak, aby to bylo průhlednější a zřejmější. Ale musíte to chtít udělat. Obávám se, že u nás to jedni nechtějí proto, že se jich to týká. A ti druzí to ve skutečnosti možná také nechtějí,“ podotýká.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 13. prosince po 11. hodině a v neděli 14. prosince po 15.30.