Urychlil vznik Československa článek? Spustil lavinu, ale stát by vznikl i bez něj, soudí historik
Československý stát vznikl 28. října 1918. Mohlo by se zdát, že to byla pečlivě připravená velkolepá událost, ale skutečnost je zcela jiná. O přesném datu rozhodly náhoda a omyl. Na začátku celého nedorozumění byla nóta ministra zahraniční Gyuly Andrássyho, která reagovala na představy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Jakou roli v tom sehrál jistý novinový článek, odhaluje pořad Jak to bylo doopravdy.
Na podzim roku 1918 byla habsburská monarchie na konci své existence. I proto, že představy v ní žijících národů a národností nemohl císař Karel I. splnit. K jeho zásluhám ovšem patří to, že nevypukla občanská válka a vydal armádě příkaz nezasahovat.
Možná i proto publicista Ferdinand Peroutka ve svém díle Budování státu konstatuje: „Československý stát byl rakouskou vládou povolen.“
A dlužno dodat, že díky zahraničnímu odboji během první světové války měli Češi to štěstí, že se zařadili po bok vítězů sdružených v uskupení Trojdohody.
Kdo měl větší zásluhy?
Jak to se zásluhami o nový stát vůbec bylo? Host pořadu historik Jan Rychlík vysvětluje: „O tom se vedla velká debata už ve 20. letech minulého století – zda to byl především odboj zahraniční, či domácí. Tomáš G. Masaryk logicky upřednostňoval ten zahraniční.“
Čtěte také
„Ale jsou to spojené nádoby, když se na to díváme s odstupem sta let,“ dodává Rychlík.
Ovšem ještě v roce 1917, kdy americký prezident Woodrow Wilson zadal odborníkům z prestižních amerických univerzit úkol, aby mu předložili plán na poválečné uspořádání Evropy, tam podle historika o Československu nebyla ani čárka.
Události ovšem nabraly rychlý spád, přestože možnosti komunikace mezi domácími Čechy a těmi v zahraničí byly více než omezené. Neexistoval samozřejmě internet, televize, rozhlas, a tak zůstávalo jen telefonické spojení. Ovšem to bylo monitorováno, země byla ve válce.
Andrássyho nóta
Do diplomatických vyjednávání pak vstoupila – mohli bychom konstatovat, že vpravdě osudově – Andrássyho nóta. Jejím autorem byl císařem nově jmenovaný ministr zahraničí Gyula Andrássy. V nótě přistoupil na Wilsonovy požadavky, které se týkaly sebeurčení národů.
Čtěte také
Informace se dostala do Prahy, ale byla lehce překroucená. Sdělovala, že byla přijata Andrássyho nóta. Ve skutečnosti byl totiž tento dokument jen souhlasem k dalšímu jednání, jako základ příměří a budoucího míru.
„Ale když ta zpráva od vídeňského dopisovatele přišla do Prahy, následně byla uveřejněna v novinách a na vývěskách redakcí deníků, tak si to lidé špatně vyložili: považovali to za rakouskou kapitulaci a dokonce známe konkrétního člověka, který uvedl do pohybu lidovou manifestaci. Národní výbor to vzal na vědomí a vyhlásil Československo. Dopředu se s tím ale nepočítalo,“ konstatuje Rychlík.
Urychlil tedy vznik Československa novinový článek? „Urychlil. Spustil lavinu. Ale ten stát by vznikl dříve, či později tak jako tak. V dějinách není nic výjimečného, že události spustí omyly či shody náhod,“ uzavírá host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Jan Rychlík.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
