Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Zemřel Jiří Pernes, historik a spolupracovník Jak to bylo doopravdy
Zemřel uznávaný historik a autor mnoha knih o českých i středoevropských dějinách 19. a 20. století Jiří Pernes (76). Poslechněte si pořad z října 2024.
-
Gestapák Pannwitz ovlivnil naše dějiny i po válce. Jeho zpráva byla pro komunisty nebezpečná
Heinz Pannwitz, příslušník pražského gestapa, člen SS a kriminální komisař se do našich dějin zapsal jako hlavní vyšetřovatel útoku na Reinharda Heydricha 27. května 1942.
-
Dav zlynčoval v květnu 1945 režiséra Svitáka. „Bylo to organizované. Aby nepromluvil,“ tvrdí Motl
Úleva, radost, naděje, to vše přichází s koncem druhé světové války. Zároveň začíná období hledání viníků, které se často neobejde bez hrůzných událostí.
-
20. století
Jak rozhlas pomáhal lidem, kteří po válce pohřešovali své blízké?
Pořad Bronislavy Janečkové s názvem Hlásit ihned! vás přenese do prvních poválečných dnů v květnu 1945, kdy se vracely do svých domovů miliony Evropanů.
-
Praha se dokázala „svých Němců“ zbavit sama. Sověti přijeli už do osvobozeného města, říká historik
S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč?
-
„Styděl jsem se za Vás, za sebe i za celý svět.“ Spravedlnosti se parašutisté v 60. letech nedočkali
Který protinacistický odboj byl ten správný a který špatný, v tom měli komunisté jasno. Špatný byl samozřejmě ten ze Západu, kde bojovalo asi 5000 československých vojáků.
-
Naše okouzlení Ruskem bylo reálné. Nejhorší propadnutí iluzi přišlo po roce 1945, míní historik
Také české země se v jednotlivých etapách historického vývoje právě se vztahem k Rusku potýkaly, někdy to byl obdiv – až bezmezný, jindy kritický či odsuzující pohled.
-
Asi se dá říct, že impulsem k pražskému jaru byla krádež travních semen, upozorňuje historik Tůma
Pražské jaro 1968 je obdobím naší historie, které si spojujeme s koncem cenzury nebo obnovením řady demokratických principů.
-
Češi udávali, ale ne víc než jiní. Nacisté hledali za války kolaboranty mezi dělníky, míní Padevět
Patřili Češi za války k největším kolaborantům? „Udavačství u nás nebylo četnější, než jinde v okupované Evropě,“ říká v pořadu Jak to bylo doopravdy badatel Jiří Padevět.
-
I ve středověku žily emancipované ženy, co si stály za svým. Dokazuje to příběh tří královen Elišek
Byly středověké ženy jen mlčícími figurkami po boku mužů? Osudy Elišky Přemyslovny, Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské dodnes ukazují jejich vlastní sílu, odvahu a vůli.
