Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Převrat v únoru 1948 začal mnohem dřív, možná už podpisem smlouvy se Sovětským svazem, říká historik
Okolnosti únorového převratu připomene další díl cyklu Jak to bylo doopravdy. Ptá se, jestli byl nejdůležitějším dnem puče 25. únor 1948.
-
Germanizace dětí za druhé světové války byla genocidou. Počet poněmčených neznáme, říká historička
Válečnou kořistí se stávají i děti. A bohužel to jen není uzavřená kapitola dějin světové války. Tehdy šlo o germanizaci, aby Třetí říše měla dostatek budoucích občanů.
-
Záhadná smrt tří nekomunistických politiků. „Je jen malá šance zjistit, co se stalo,“ říká historik
Laušman, Sochorec, Rajman. Po převratu v roce 1948 zemřeli v komunistickém vězení tři vysoce postavení muži. Sebevražda? Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy.
-
20. století
Co dnes víme o Františce Plamínkové?
Prvorepublikovou političku Františku Plamínkovou připomene repríza pořadu, ve kterém se nad osudem političky zamýšlejí publicista Jan Sedmidubský a historik Petr Koura.
-
Hodila se komunistům smrt Jana Masaryka? Potřebovali ho jako fíkový list, míní historik Nedvědický
Některé události stále přitahují pozornost. Jednou z nich je smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Poslechněte si Jak to bylo doopravdy.
-
„Za Husáka“ se byty stavěly. Ale bylo to po desetiletích útlumu, krize byla hluboká, tvrdí historik
Je nedostatek bytů nešvarem moderní doby, nebo musely podobné problémy řešit politici i v minulosti? Stavěl u nás jen Gustáv Husák?
-
Jedna země, dva panovníci. V zemích Koruny české nastalo dvojvládí hned dvakrát, popisuje historička
Poprvé se střetli Jindřich Korutanský s Rudolfem Habsburským. Podruhé proti sobě stáli Jiří z Poděbrad, Matyáš Korvín a pak ještě Vladislav Jagellonský.
-
Poručíme větru, dešti! Důsledky Stalinova plánu na přetvoření přírody cítíme dodnes, říká historička
Když v roce 1948 vyhlásili v Sovětském svazu Stalinův plán na přetvoření přírody, bylo vcelku jasné, že stejně se zachovají i českoslovenští komunisté.
-
Za podpis Charty 77 nebyl nikdo odsouzen?
Co znamenal vznik Charty 77 v životě lidí? Třeba těch, kteří ji podpořili svými podpisy. Mohl se někdo za podpis Prohlášení Charty 77 dostat do komunistického krimi...
-
Byla Charta 77 jen okrajovou záležitostí?
6. ledna 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a hned druhý den přijal ústřední výbor komunistické strany usnesení, na které navazovaly úkoly pro justici a prokuraturu.