„Za Husáka“ se byty stavěly. Ale bylo to po desetiletích útlumu, krize byla hluboká, tvrdí historik
Jako červená nit se médii táhnou informace o nedostatku bytů. Často v souvislosti s mýtem, že „za Husáka se stavělo“. Je tím myšleno období normalizace, tedy 70. a 80. léta minulého století, kdy vznikala panelová sídliště. Když se ale podíváme se do historie, zjistíme, že i v minulosti byl nejen nedostatek bytů, ale především za éry komunistického státu docházelo k vytváření astronomického dluhu, který splácíme doposud.
Inflace po skončení první světové války přinesla spolu s poklesem životní úrovně obyvatelstva také prudký útlum investic do výstavby. V dalších dekádách vznikaly zákony o podpoře stavebního ruchu.
„Nová výstavba byla spojována s různými úlevami, především daňovými. Ovšem častokrát se nevyplatily, jako například v období roku 1928, kdy došlo k přehřátí trhu,“ připomíná v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Jakub Rákosník.
Souviselo to se snahou rozhýbat stavební podnikání k desátému výročí založení republiky.
„Efekt byl takový, že následoval propad. A v pramenech byl i kuriózní případ, že stavebník postavil o dvě patra nižší dům, protože se mu to z hlediska daňových úlev vyplatilo,“ popisuje historik.
Čtěte také
Na jednoho člověka měly připadat čtyři metry čtvereční bytové plochy. Součástí tehdejší politiky byla také regulace nájemného. Ta pokračovala i v dalších letech.
Situace se zhoršila na podzim roku 1938, kdy z odstoupených území takzvaných Sudet přišli uprchlíci a nebyly pro ně ubytovací kapacity. „Za války byl zaveden stop stav na nájemné, pokračuje deregulace, stavělo se tehdy minimálně a kvalita bydlení podle našich měřítek byla velmi nízká,“ shrnuje historik.
Podřízení těžkému průmyslu
Nástup komunistů byl další těžkou ranou. Znárodnění a zabírání soukromého majetku se dotklo také bytů a domů. A v 50. letech se stavělo pouze tam, kde byl průmysl. Ostatně celá ekonomika byla zaměřena na pro Československo naprosto nevhodnou orientaci, kterou byl těžký průmysl.
Čtěte také
Vše ostatní tomu bylo podřízeno a na stavbu bytů nebyly peníze. Lidé žili v přeplněných a často nevhodných bytech, takže v 60. letech ekonom Ota Šik konstatoval:
„V roce 1956 Československo zaujímalo v intenzitě bytové výstavby třinácté místo mezi třiadvaceti zeměmi. A v prvních pěti letech našeho desetiletí kleslo na místo osmnácté. Mezi pětadvaceti sledovanými zeměmi a rokem 1965 pak zaujalo místo dokonce dvacáté.“
Něco za něco
Další léta pak znamenala šedou ekonomiku v oblasti získávání takzvaných dekretů na byty a postupnou devastaci v oblasti údržby. „KSČ to příliš neřešila, neustále narůstal vnitřní dluh, panelová sídliště se stavěla velmi rychle a byla nekvalitní,“ vysvětluje historik Rákosník a dodává:
„Husákova rodinná politika byla vymyšlena dříve, než se on sám stal prvním tajemníkem KSČ.“
Čtěte také
Takže žádný Husákův altruismus, ale naprostá nezbytnost někam občany ubytovat a zároveň uchlácholit společnost frustrovanou ze srpnové okupace v roce 1968. Byl to jakýsi nepsaný obchod: my vám něco dáme a vy budete mlčet.
Řešení to ovšem nebylo, jak vysvětluje Rákosník: „V socialistické ekonomice platí, že něco je za něco. My pamětníci máme tendenci vzpomínat na světlé stránky a zapomínat, jaká cena se za to platila. Za úžasně nízké nájemné se platilo tím, že města byla naprosto odporná a domy se postupně rozpadaly a nebyly renovovány.“
Nic jiného nezbývalo
Krize postupně narůstala, 80. léta minulého století už byla ve znamení postupné cesty k bankrotu v celé ekonomice a pak po roce 1989 se tento obrovský vnitřní dluh, někteří mluví až o 100 miliardách korun, stal další velkou zátěží, která nás provází až do současnosti.
„Byty se za Husáka stavěly, ale je to nefér konstatování,“ shrnuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Rákosník.
„Často se objevuje například srovnávání dnešních čísel s těmi ze 70. a 80 let, ale ta čísla o ničem nevypovídají. Masivní výstavba v éře Husáka následuje po několika desetiletích, kdy se stavělo velmi málo a krize byla tak hluboká, že jakémukoliv politickému režimu by nezbývalo nic jiného,“ uzavírá.
Poslechněte si celý pořad.
Související
-
Poručíme větru, dešti! Důsledky Stalinova plánu na přetvoření přírody cítíme dodnes, říká historička
Když v roce 1948 vyhlásili v Sovětském svazu Stalinův plán na přetvoření přírody, bylo vcelku jasné, že stejně se zachovají i českoslovenští komunisté.
-
Padl komunismus kvůli Gorbačovově perestrojce? „Režim už neměl co nabídnout,“ namítá historik
Proč skončil komunistický režim? Jedním z údajných viníků byl podle bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše Michail Gorbačov. Jak to bylo doopravdy?
-
Ivana Chmel Denčevová: V 80. letech tady nebyla radost žít
„V listopadu si budeme připomínat už 35 let od pádu komunistického režimu v Československu. A bude nás zajímat, co tomu předcházelo,“ říká autorka cyklu Hra o perestrojku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.