Ota Šik. Muž, který řekl pravdu o socialistickém hospodářství, ale nevydržel

26. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Otec pamětníka Ota Šik

„Bude-li většina této země opravdu chtít, můžeme ve středoevropském prostoru vybudovat socialismus, který bude našim občanům, krom znovuobjevených svobod, nabízet i hospodářskou prosperitu,“ sliboval v létě 1968 ekonom a místopředseda vlády pověřený přípravou hospodářské reformy Ota Šik.

Čtěte také

Šik byl jedním z nejpopulárnějších mužů pražského jara, a to přestože obyvatelům přinášel špatné zprávy. Od druhé poloviny 60. let zprvu opatrně, a během pražského jara už téměř bez zábran, přiznával, že centrálně plánované hospodářství orientované na těžbu a těžký průmysl nefunguje.

V rozhlase i v televizi míval pravidelné přednášky, kde vysvětloval, co je špatně. Porovnával výplaty s výdělky lidí na Západě, podrobně rozebíral československou cenovou politiku a její zdrcující vliv na hospodářství. Vysvětloval, proč jsou československé výrobky neschopné konkurovat na svobodných trzích, přiznával, že mnohé podniky jsou nerentabilní a měly by se zavřít. Světlé zítřky přijdou, říkal Šik, jen když na to půjdeme jinak.

Od stalinisty k reformátorovi

Kde se reformně naladěný Ota Šik vzal? Jako další osobnosti pražského jara, byl i on původně přesvědčeným stalinistou. V 50. letech přednášel na vysoké škole rigidní Stalinovu ekonomickou teorii. A ještě v roce 1959 odmítal jugoslávskou decentralizovanou ekonomiku jako nemarxistickou.

Čtěte také

Postoje začal měnit na počátku 60. let, kdy byl jako ředitel Ekonomického ústavu pověřen přípravou hospodářské reformy.

Hospodářství na tom tehdy bylo opravdu mizerně. Třetí pětiletka – stejně jako ta druhá – skončila fiaskem, v roce 1963 dokonce klesly reálné mzdy. Šik se tehdy seznámil se skutečným stavem československého hospodářství a začalo mu být jasné, že takto to dál nepůjde.

Šiku, vydrž nám…

Byl to reformátor, ale pořád uvažoval jen v mantinelech svého marxistického přesvědčení. Příčinou problémů pro něj nebyla samotná podstata marxistické ekonomiky, tedy neexistence ekonomické svobody a všeho, co z ní vyplývá.

Ota Šik

Domníval se, že stačí na plánovanou ekonomiku naroubovat některé prvky té tržní. Například povolit drobné rodinné podnikání, nebo dát podnikům menší autonomii, a tak simulovat svobodný trh. Obyvatelé Československa po 20 let masírovaní báchorkami, že každým huntíkem vyrubaného uhlí a každou tunou oceli míříme k blahobytnému komunismu, byli z Oty Šika nadšeni.

Rozhlasový archiv uchovává záznam z března 1968 z mnohahodinového setkání mladých lidí s předními politiky včetně Oty Šika. Ten odpovídal na otázky, které publikum psalo na lístečky: „Je zde poslední lístek...: ‚Šiku, vydrž nám, vydrž!‘ Doufám, že vydržím. To záleží ovšem...“ Poslední Šikova slova zanikla v bouřlivém potlesku a jásotu.

…ale nevydržel

Šik – stejně jako celé pražské jaro – nevydrželi. Po okupaci odešel do Švýcarska, kde učil ekonomii. I tam byl zastáncem „třetí cesty“. V Československu se mezitím dostal mezi nejočerňovanější představitele roku 1968.

Na vrub se mu přičítal každý neduh, každý neúspěch normalizovaného Československa. Do rodné země se Šik vrátil už v prosinci 1989, aby nabídl své služby při provádění ekonomické reformy. Jenže Československu roku 1990 už „třetí cesta“ nestačila a vydalo se cestou tržního hospodářství. 

Ota Šik, otec Miroslava Šika, si potřásá rukou s Václavem Havlem při setkání Občanského fóra

Celý pořad Veroniky Kindlové najdete v audiozáznamu. 

Spustit audio

Související