Ota Šik. Muž, který řekl pravdu o socialistickém hospodářství, ale nevydržel
„Bude-li většina této země opravdu chtít, můžeme ve středoevropském prostoru vybudovat socialismus, který bude našim občanům, krom znovuobjevených svobod, nabízet i hospodářskou prosperitu,“ sliboval v létě 1968 ekonom a místopředseda vlády pověřený přípravou hospodářské reformy Ota Šik.
Čtěte také
Šik byl jedním z nejpopulárnějších mužů pražského jara, a to přestože obyvatelům přinášel špatné zprávy. Od druhé poloviny 60. let zprvu opatrně, a během pražského jara už téměř bez zábran, přiznával, že centrálně plánované hospodářství orientované na těžbu a těžký průmysl nefunguje.
V rozhlase i v televizi míval pravidelné přednášky, kde vysvětloval, co je špatně. Porovnával výplaty s výdělky lidí na Západě, podrobně rozebíral československou cenovou politiku a její zdrcující vliv na hospodářství. Vysvětloval, proč jsou československé výrobky neschopné konkurovat na svobodných trzích, přiznával, že mnohé podniky jsou nerentabilní a měly by se zavřít. Světlé zítřky přijdou, říkal Šik, jen když na to půjdeme jinak.
Od stalinisty k reformátorovi
Kde se reformně naladěný Ota Šik vzal? Jako další osobnosti pražského jara, byl i on původně přesvědčeným stalinistou. V 50. letech přednášel na vysoké škole rigidní Stalinovu ekonomickou teorii. A ještě v roce 1959 odmítal jugoslávskou decentralizovanou ekonomiku jako nemarxistickou.
Čtěte také
Postoje začal měnit na počátku 60. let, kdy byl jako ředitel Ekonomického ústavu pověřen přípravou hospodářské reformy.
Hospodářství na tom tehdy bylo opravdu mizerně. Třetí pětiletka – stejně jako ta druhá – skončila fiaskem, v roce 1963 dokonce klesly reálné mzdy. Šik se tehdy seznámil se skutečným stavem československého hospodářství a začalo mu být jasné, že takto to dál nepůjde.
Šiku, vydrž nám…
Byl to reformátor, ale pořád uvažoval jen v mantinelech svého marxistického přesvědčení. Příčinou problémů pro něj nebyla samotná podstata marxistické ekonomiky, tedy neexistence ekonomické svobody a všeho, co z ní vyplývá.
Domníval se, že stačí na plánovanou ekonomiku naroubovat některé prvky té tržní. Například povolit drobné rodinné podnikání, nebo dát podnikům menší autonomii, a tak simulovat svobodný trh. Obyvatelé Československa po 20 let masírovaní báchorkami, že každým huntíkem vyrubaného uhlí a každou tunou oceli míříme k blahobytnému komunismu, byli z Oty Šika nadšeni.
Rozhlasový archiv uchovává záznam z března 1968 z mnohahodinového setkání mladých lidí s předními politiky včetně Oty Šika. Ten odpovídal na otázky, které publikum psalo na lístečky: „Je zde poslední lístek...: ‚Šiku, vydrž nám, vydrž!‘ Doufám, že vydržím. To záleží ovšem...“ Poslední Šikova slova zanikla v bouřlivém potlesku a jásotu.
…ale nevydržel
Šik – stejně jako celé pražské jaro – nevydrželi. Po okupaci odešel do Švýcarska, kde učil ekonomii. I tam byl zastáncem „třetí cesty“. V Československu se mezitím dostal mezi nejočerňovanější představitele roku 1968.
Na vrub se mu přičítal každý neduh, každý neúspěch normalizovaného Československa. Do rodné země se Šik vrátil už v prosinci 1989, aby nabídl své služby při provádění ekonomické reformy. Jenže Československu roku 1990 už „třetí cesta“ nestačila a vydalo se cestou tržního hospodářství.
Celý pořad Veroniky Kindlové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Novinářská senzace roku 1968 aneb Pražští novináři navštívili Svobodnou Evropu
Léto roku 1968 přineslo v Československu nebývalý závan svobody do sdělovacích prostředků. Otevřeně se psalo zejména o chybách uplynulých dvaceti let.
-
Josef Smrkovský: rebel, nebo revolucionář?
Místopředseda České národní rady v květnu 1945, politický vězeň, předseda JZD, ministr, předseda parlamentu v době pražského jara. Tím vším byl postupně Josef Smrkovský.
-
Oldřich Černík. Premiér za každou cenu
Strojní zámečník, tajemník OV KSČ, předseda KNV, tajemník ÚV KSČ, ministr, místopředseda vlády, premiér, znovu ministr a ekonomický náměstek. Tím vším byl Oldřich Černík.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.